Česko se možná dozví o dalších vlastizrádcích z roku 1968

Byla to přísně tajná operace. Pod krycím názvem "Gural" (Horal) zorganizovalo před pětatřiceti lety polské komunistické ministerstvo vnitra síť agentů na československém území. S "Poláky" v roce 1968 tajně spolupracovalo pětapadesát lidí. O této skupině vyzvědačů, kteří nejsou evidováni v žádných českých seznamech agentů, neměl do letoška v tuzemsku nikdo ani tušení.

"Byli to občané Československa, kteří dostávali od polské strany zpravodajské úkoly a ty plnili. Ale podle lustračního zákona jsou ti lidé zřejmě čistí," řekl historik Jan Kalous z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. O síti polských agentů v bývalém Československu padla první zmínka až letos v září na konferenci historiků ve Varšavě. Hned poté ÚDV požádal, zda by bylo možné získat příslušné podklady z polských archivů.

"Zatím jsme z Polska odpověď nedostali. Je ale otázkou, jak ty požadované podklady budou vypadat, jestli jsou tam konkrétní lidé, či dokonce, zda neexistují agenturní svazky těchto lidí," řekl Kalous.

Krtci z Polska

"Polští krtci" sehráli svou roli před srpnovou okupací Československa. Dodávali zřejmě informace, které umožnily pozdější vpád vojsk komunistických států. Polsko v rámci této okupace obsadilo svou armádou severovýchodní část země. "Krtci" pracovali od března 1968 a podle polských zdrojů šlo o zaměstnance policie, národních výborů, společenských a politických organizací a justice.

Další vlastizrádci?

Pokud by jejich seznam byl zveřejněn, mohlo by jim ještě i dnes hrozit stíhání za vlastizradu, protože se spojili s cizí mocí a pracovali proti tehdejší legálně zvolené vládě. Z toho důvodu je otázkou, zda Polsko požadované podklady poskytne.

"Pravidlem je, že se agenturní sítě v cizích zemích nerozkrývají. Ale ne vždy se to dodržuje, zvlášť ve zlomových obdobích, po revolucích. V rámci přátelské spolupráce by to polské orgány udělat mohly," řekl spisovatel Karel Pacner, který je specialistou na činnost tajných služeb. Upozornil však, že na rozdíl od Československa polská rozvědka stejně jako maďarská neprošly po revoluci zásadní personální výměnou.

Role polských agentů

Jakou roli sehráli polští agenti při okupaci? "Říkalo se sice, že Brežněv se bál Gomulky (polský stranický šéf), ale Gomulkovu roli bych nepřeceňovala. Ani roli těch agentů," říká historička Jitka Vondrová, která se specializuje na rok 1968. Jinými slovy: o všem podstatném se rozhodlo v Moskvě.

Vondrová však současně připomíná, že komunistické Polsko sehrálo významnou roli v první polovině roku 1968, kdy se Československo pod Dubčekovým vedením začalo opatrně vydávat na samostatnou cestu a zbavovat se dohledu z Moskvy. "Poláci v té době měli lepší informace o rozložení politických sil, měli přímé kontakty do předsednictva. Moskva si je začala budovat až po 8. květnu," řekla Vondrová.

Asi třicet tisíc polských vojáků vpadlo v srpnu 68 s ostatními vojsky tehdejší Varšavské smlouvy do Československa. Na rozdíl od těch sovětských odešli polští vojáci brzy: po čtyřiaosmdesáti dnech.