Byli chloubou armády, teď hledají práci

Nechybělo mnoho a armáda zůstala bez elitní brigády rychlého nasazení. Přitom zejména její odolností i odvahou vojáků v mezinárodních silách SFOR v Bosně se Česko při svém vstupu do NATO ohánělo.

Z jedenácti útvarů brigády jich nakonec zůstává jen pět. Ostatní vojáci odcházejí do civilu nebo jsou přeloženi k běžným jednotkám. Až na zásah ministra obrany Miroslava Kostelky byl třeba zachován i název jednotky: brigáda rychlého nasazení. Původní reforma exministra obrany Jaroslava Tvrdíka nepočítala ani s tímto, spojenci v NATO respektovaným jménem.

Šéf generálního štábu Pavel Štefka při vzpomínce na bouřlivé diskuse o budoucnosti armády připouští, že z pozemních jednotek měla zůstat jediná mechanizovaná brigáda a padaly prý i návrhy na zrušení celého dělostřelectva. Pokud bychom je potřebovali, požádali bychom spojence. Další návrhy tvůrců reformy, aby zanikla i protiteroristická jednotka speciálních sil v Prostějově, která se nyní připravuje vyrazit do Afghánistánu, generál nekomentoval.

Aleš Opata, velitel brigády rychlého nasazení, říká, že nikdy nesouhlasil s rozpuštěním a přejmenováním jednotky: "Tahle tradice by se neměla lidem brát." Těžko také hledá slova pro ty, kteří se osvědčili jako špičkoví odborníci a jsou nyní propouštěni, protože pro ně není místo. "Třeba pro štáb průzkumného praporu v Bechyni nemám práci," řekl Opata armádnímu časopisu A-report.

Šéf spojení redukující se elitní brigády Karel Kopecký, který odchází do civilu, hovoří o sabotáži. "Armáda nemá peníze na akci v Afghánistánu a tady se 'reformně' vyhazují stamiliony. Do moderního spojení se jen v Havlíčkově Brodě vrazilo pětaosmdesát milionů. Z Brodu se teď odchází do opuštěného Žatce, kde moderní komunikační linky pohltí stejnou částku. Nikdo mi nevymluví, že jde o sabotáž." Kopecký proto napsal prezidentu republiky Václavu Klausovi.

Spojař podle Štefky reformu armády zkresluje, protože se nenaplnily jeho osobní zájmy a představy. "Pan Kopecký zpochybňuje reformu, aniž se seznámil s koncepcí armády," vysvětlil generál Klausovi. Brigáda rychlého nasazení měla zaniknout ve chvíli, kdy NATO uvádí do "provozu" své síly rychlé reakce, jež mají tvořit elitní jednotky členských států.

Jen něco přes rok přitom uplynulo od chvíle, kdy aliance přijala v Praze závazek k posilování vojenských kapacit. Zejména těch, jež mohou rychle zasáhnout v krizových ohniscích světa. Česko má sice své reformní plány, má však i závazky vůči NATO. Není jisté, zda je bude Praha po drastické redukci armády schopna plnit.