Náklady na bydlení jsou v Česku velmi nízké

Ani ne pětinu ze svých příjmů zaplatí české domácnosti za bydlení. V porovnání se zahraničím jde o mizivé částky. Více než polovinu bytového fondu zde stále tvoří nájemní byty. Do statistik se však nezahrnují ceny, za které majitel bytu leckdy načerno - prostory skutečně pronajímá .

Bydlení je v Česku stále velmi levné. Podle ministerstva pro místní rozvoj nejvíce platí domácnosti v nájemních bytech bezmála 18 procent ze svých příjmů. Nejlevněji pak vyjde vlastnit rodinný domek, kde náklady nedosahují ani 13 procent z běžných příjmů rodiny. "Jiná je situace u důchodců, kteří za nájemní byt vydají téměř třetinu ze své penze," upřesnil tiskový mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun.

Nejdražší bydlení je zřejmě ve Skandinávii. Náklady zde obvykle převyšují čtvrtinu nasčítaných příjmů rodin. Z vyspělých států je tuzemsku naopak nejblíž Velká Británie, kde tato položka činí 19 procent, či sousední Rakousko, kde náklady za bydlení dosahují pětiny z hrubého příjmu domácnosti.

Regulace deformuje statistiky

Vedle nízkých cen má Česko ještě jeden unikát. Více než polovina bytového fondu je tvořena nájemními byty. Do této kategorie totiž zčásti spadají i družstevní byty. Jde o extrémní situaci i v rámci postsocialistického bloku, kde díky masivní privatizaci zůstalo v nájemním sektoru jen malé procento. "Čistých nájemních bytů je v Česku přes milion - tedy zhruba 29 procent - a devět z deseti těchto bytů jsou byty s nájemným centrálně regulovaným formou cenového stropu. A ten je nejen pod úrovní svobodně místně tržní výše, ale nekryje ani náklady na údržbu a provoz domu," zdůvodnil tuzemské extrémy Dimun.

"Odstranění deformací v oblasti bydlení je přímo závislé na odstranění deformací v regulovaném sektoru. Pak bude možné teprve hovořit o fungujícím trhu s byty," shrnul Dimun. Deformovaný trh s byty podle ekonomů navíc snižuje důvěryhodnost všech bytových statistik.

"Reálné ceny bydlení - v Praze a velkých městech - jsou v důsledku nefungujícího trhu dnes již nad evropským průměrem. Do statistik se totiž nezahrnují ceny, za které majitel bytu leckdy načerno - prostory skutečně pronajímá," uvedl analytik PPF Pavel Kohout. "Oficiální statistiky jsou tak bohužel děravé a neodpovídají realitě. Navíc právě v důsledku deformovaného trhu jsou dnes nákupní ceny za metr čtvereční vzhledem k disponibilním příjmům rodiny či k hrubému domácímu produktu už rozhodně na evropských hodnotách," uzavřel Kohout.