Češi už zanechali ve vesmíru řadu stop

Americký raketoplán Columbia, který dnes startuje, vynese do kosmu i prvního izraelského astronauta Ilana Ramona. Ten bude mít v příručním zavazadle obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy. Chlapec, který měl před sebou už jen pár měsíců života, na něm zachytil, jak asi vypadá Země z Měsíce. Ginzův obrázek však nebude jedinou věcí ve vesmíru, která má nějaký vztah k České republice nebo Československu.

Na Ginzově vysněném Měsíci zanechal jako poslední pozemšťan své stopy velitel americké lodi Apollo 17 Eugene Cernan, jehož prarodiče pocházeli z Československa. Českého dědečka měl i další americký astronaut John Blaha. A nelze zapomenout ani prvenství, které drží československý kosmonaut Vladimír Remek. Ten byl v březnu 1978 prvním člověkem na oběžné dráze, který byl občanem jiné země než Sovětského svazu nebo USA. Navíc první člověk na Měsíci, Američan Neil Armstrong, si při letu na Měsíc přehrával symfonii Antonína Dvořáka Z Nového světa. A také deska, která letí vesmírem jako informace pro mimozemské civilizace, nese na sobě zakódované Largo z Novosvětské.

Do výzkumu vesmíru se nezapojují jen čeští hvězdáři, ale i další vědci. Do kosmického výzkumu se bývalé Československo zapojilo už v dubnu 1967, deset let po startu prvního Sputniku.

České přístroje letí k Saturnu

Československo se tehdy stalo jedním ze zakládajících států programu Interkosmos, ve kterém se spojily vědecké kapacity země někdejšího sovětského bloku. V rámci tohoto programu se ve vesmíru ocitla řada československých vědeckých aparatur. Přístroje československého původu se objevily i při dalších příležitostech - mimo jiné při zkoumání Halleyovy komety nebo planety Mars. K nejznámějším československým (a později českým) projektům patří pětice družic Magion, které se zaměřily na zkoumání magnetosféry naší planety.

V současnosti se Česká republika podílí na osmi mezinárodních kosmických projektech. Týkají se například dálkového průzkumu Země, astronomie či biologie člověka v zátěžových situacích. Čeští vědci se například podíleli na experimentech s měřením mikrogravitace na palubě raketoplánu Atlantis v roce 1996. Na svou příležitost bude ještě rok čekat i citlivý analyzátor kosmického prachu, na jehož konstrukci se podílel Jiří Švestka z pražského planetária. Ten je jedním z přístrojů sondy Cassini-Huygens, která odstartovala v říjnu 1997 směrem k Saturnu. Svého cíle má dosáhnout v roce 2004.

Sluneční soustavou se také potuluje řada planetek, jež nesou jméno některého známého Čecha. Pečlivý pozorovatel oblohy tak může spatřit například asteroidy nesoucí jméno všeuměla Járy Cimrmana, hokejového brankáře Dominika Haška či klavíristy a skladatele Ilji Hurníka.

PRÁVO

obsah | Česká republika