Do ciziny za prací chce odejít asi 6 % lidí

O tom, že si sbalí kufry a odejde při nejbližší vhodné příležitosti hledat práci a další existenci do zahraničí, uvažuje podle výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění asi 6 procent občanů. V přepočtu se tedy jedná o zhruba půl miliónu lidí.

Nepotvrzuje se tedy názor, že po vstupu do EU a po uvolnění možnosti pracovat v zahraničí nastane exodus českých obyvatel, vědců, techniků a lékařů. Kdo měl skutečně zájem či o něj měla zájem zahraniční firma, tak už dávno v zahraničí pracuje. Možnost legálně odejít pracovat do zahraničí totiž existuje prakticky od roku 1990 a využilo jí podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí několik tisíc českých občanů.

Největší zájem pracovat v zahraničí (polovina dotázaných) mají mladí lidé ve věku mezi 15-19 roky, dále svobodní lidé bez závazku, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mezi zájemci převažují muži.

"Je to logické," říká politoložka Martina Hronová. "Mezi touto je nejvíce odvahy, iluzí, plánů, ale i podceňování rizik. Současně ale tato skupina patří mezi ty, které již ovládají cizí jazyk. S přibývajícím věkem zájem o práci v cizině je korigována znalostí faktů a rizik s výjezdem souvisejících," říká Hronová.

Co může zájemce ohrozit?

Když vynecháme současné administrativní překážky bránící jednoduše si zabalit kufr a přihlásit se i firmy v Rakousku či v Austrálii o práci (samozřejmě myslíme legální zaměstnání), pak mezi hlavní rizika zaměstnání v cizině patří jazyková bariéra, neznalost předpisů a práva včetně pracovního.

I když například v Německu dbají státní orgány na to, aby legální cizí zaměstnanci měli stejné podmínky jako domácí pracovníci, nemilá překvapení ze strany zaměstnavatelů nejsou vyloučena. Přetrvávají i iluze o obrovských nástupních platech.

Je třeba počítat s tím, že v současné době se většina vyspělých zemí potýká s vlastní vysokou nezaměstnaností a problémy s migrací a zrovna po dalších adeptech o práci příliš nestojí. Ne vždy jsou cizinci vítáni s nadšenými výkřiky. Mezi limitující faktory patří i problémy při uznávání získaného vzdělání i nezvyk na odlišné pracovní podmínky.

Pokud někdo nastoupí jako lékař, nemůže si celý plat spořit a bydlet v nějakých ilegálních ubytovnách. Tedy je třeba počítat s tím, že náklady na život, který odpovídá společenskému statutu, nejsou malé. Řada lidí majících zájem o práci v zahraničí si myslí, že stačí pouze mizivá kvalifikace a ochota pracovat za menší plat, který vynahradí kurzový rozdíl.

O jaké země je zájem

Mezi českými občany uvažujícími o dlouhodobé práci v zahraničí převažuje podle CVVM zájem odejít do Spolkové republiky Německo, USA, Velké Británie a Kanady. I v tom se projevují určitá někdy nerealistická očekávání, říká Hronová. Zejména poslední tři země povoleními k dlouhodobému pobytu a práci nehýří a mají zájem především o skutečně špičkové profese a odborníky.