Česku žije přes 254.000 cizinců

Česko se v letech 1992 až 2002 podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OECD)stala ve světě zemí s největším přírůstkem počtu cizinců. Podle Haišmana se tento trend nezastavil, pokračuje dál.

Zatímco v Česku loni výrazně přibylo cizinců s trvalým pobytem, naopak ubylo lidí s povolením k dlouhodobému pobytu. Klesá počet žadatelů o azyl i ilegálních migrantů. Jedním z hlavních důvodů byl podle ministra vnitra Františka Bublana mimo jiné loňský vstup ČR do Evropské unie.

Nejpočetnější skupinu lidí s uděleným trvalým pobytem tvořili Vietnamci. Nejvíce přibylo Slováků, jejich počet vzrostl o 48 procent na 16.976. Třetí nejsilnější menšinou, která loni získala trvalý pobyt, byli Ukrajinci. "Přísun nových lidí do Evropy je s ohledem na demografický vývoj přínosem. Dokonce i co se týče ekonomické stránky, je to pro některé země přínos. Je nutné tuto skutečnost využít," řekl Bublan.

O více než 4700 naopak ubylo cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu, loni jich v ČR žilo 154.827. Důvodem je podle Haišmana fakt, že mnozí z nich měli již nárok na trvalý pobyt. Žili totiž v Česku přes deset let. "V budoucnu by mělo lidí s povolením k trvalému pobytu výrazně přibývat," míní Haišman. Počítá se totiž se zkrácením desetileté čekací lhůty na polovinu. Navíc občané EU mohou v zemi žít za stejných podmínek jako Češi a nepotřebují povolení a víza.

Loni požádalo o české vízum 523.941 lidí. Získalo ho 471.068 z nich. Nejvíce žádostí přijala konzulární oddělení v Moskvě a Petrohradě, bylo jich zhruba 170.000. Po Rusku následovali občané Ukrajiny a Běloruska. České hranice pak v obou směrem loni legálně překročilo 263 milionů osob, což je více než v minulosti. Podle představitelů ministerstva vnitra vstup Česka do EU ovlivnil i počet žadatelů o azyl. Loni o azyl požádalo 5459 lidí, což je nejméně od roku 1999. V roce předcházejícím to přitom bylo 11.400 lidí. Haišman doplnil, že množství žadatelů o azyl klesá ale i v dalších zemích EU. Slovensko podle něj již proto muselo uzavřít některé uprchlické tábory.

Mnohé neziskové organizace Česko kvůli nízkému počtu udělených azylů kritizují. Loni je získalo 142 cizinců. Podle Haišmana se v ČR ale situace od dalších států EU liší. Mnozí lidé například do konce azylové procedury nevydrží a pokračují do jiné země EU.

O pětinu loni poklesl i počet nelegálních migrantů. Přes hranice se pokoušelo nezákonně přejít 10.695 osob, což je o 2511 méně než v roce 2003. "Bez povolení k pobytu pak v ČR zůstávalo 16.696 lidí, tedy o 4654 méně než v předcházejícím roce. Snížení počtu zadržených cizinců nezpůsobila nižší aktivita policie," zdůvodnil Haišman. Trasa na západ nevede podle něj již přes střední Evropu, ale posunula se více na sever či do česko- slovensko-rakouského pohraničí. Zeslábl i tlak na východní slovenskou a polskou hranici.