Český exil v místních jménech dnešní Prahy

Rakousko a pak Rakousko-Uhersko dlouho dbalo na to, aby se Čechům nepřipomínali čeští náboženskopolitičtí exulanti minulých století. Pražští Češi v městských zastupitelských orgánech si však v roce 1872 prosadili název Komenského náměstí na Žižkově - jmenuje se tak dodnes. A na Vinohradech má ulici od roku 1896 J. V. Frič, který se od roku 1848 bouřil proti Vídni jak doma, tak i v exilu.

Teprve po roce 1918 se v pražských místních názvech připomínaly další osobnosti, které po Bílé Hoře odešly do exilu. Právě na Bílé Hoře byla - a je - Alej českých exulantů, v Břevnově je ulice Bubnova (pojmenovaná v letech 1931-1940 a pak po roce 1945 po exulantovi Janovi mladším z Budna), od roku 1931 je na Bílé Hoře Haberfeldova ulice (exulant, zemřel po roce 1622 v cizině) a od roku 1931 je v Břevnově Thurnova ulice (exulant Jindřich Matyáš Thurn, 1567-1640). Evangeličtí exiloví umělci, působící po Bílé Hoře v cizině, dostali ulice až o mnoho let později - Václav Holnar (1607-1677) na Vinohradech v roce 1955 a Jan Kupecký (1667-1740) ve čtvrti Háje v roce 1985. Český hudebník Jan Stamic (1717-1757), působící v cizině (v Mannheimu), má v Břevnově ulici od roku 1952.

Není divu, že za první Československé republiky se v Praze objevily místní názvy, připomínající z prvního zahraničního odboje především legionáře. Bachmačské náměstí v Dejvicích bylo tak nazváno na počest bojů legionářských jednotek v březnu 1918 - náměstí se tak jmenovalo v letech 1925-1940 a znovu od roku 1992. Nedaleko je ulice Terronská, připomínající další legionářské bojiště. V Bubenči je ulice Březovského, pojmenovaná po nejmladším, u Remeše padlém legionáři Lumíru Březovském (1897-1914); ulice se tak jmenovala v letech 1930-1940 a znovu od roku 1945. Čapkova ulice v Michli má jméno po legionáři Janu Čapkovi (1876-1918, který padl v Itálii; ulice se po něm jmenovala v době 1931-1940 a jmenuje se tak znovu od roku 1945. V Dejvicích je ulice České Družiny, první legionářské jednotky v Rusku v roce 1914; ulice měla toto jméno v obdobích let 1934-1940, 1945-1951 a jmenuje se tak zase od roku 1990. V Podolí je Doudova ulice podle Václava Doudy (1886-1918), legionáře. Ulice nesla toto jméno v letech 1925-1940 a pak zase od roku 1945. Most Legií se tak jmenoval v letech 1919-1940, pak 1945-1960 a znovu od roku 1990. Štefánikova třída na Smíchově se tak jmenovala mezi lety 1919-1940 a nyní opět od roku 1990. Štefánikův most má Praha v letech 1919-1940 a od roku 1997. V Dejvicích je Wuchterlova ulice, pojmenovaná po legionáři Josefu B. Wuchterlovi (1891-1923) - ulice má tento název od roku 1925.

Po druhé světové válce, zejména po roce 1948, komunisté vymycovali názvy, připomínající legionáře a později také názvy, dávané na počest osobností nekomunistického odboje za 2. světové války. V roce 1947 přibyla ve Vršovicích Dukelská ulice a v Holešovicích v roce 1950 třída Dukelských hrdinů. Libeň dostala v roce 1948 ještě Gabčíkovu ulici na paměť československého parašutisty ze Západu a od roku 1945 je tamtéž Kubišova ulice na paměť jeho spolubojovníka. V roce 1952 přibyla v Dejvicích ulice kapitána Nálepky podle slovenského partyzána v SSSR, dále v roce 1948 přibylo Nábřeží kapitána Jaroše (důstojníka čs. jednotky v SSSR) a v roce 1950 ulice pplk. Sochora (dalšího čs. důstojníka v SSSR). V Řeporyjích dostal místní rodák, tzv. západní letec jan Stiess, svou ulici v roce 1974. Od roku 1947 měl a má v Praze ulici legionář Oleg Svátek. V roce 1979 dostal v Hostivaři ulici čs. důstojník v SSSR Richard Tesařík. Od roku 1951 je v Bubenči Českomalínská ulice na paměť obce volyňských Čechů, zničené za války nacisty.

Čtvrť Černý most a blízká území, jakož i některé jiné pražské čtvrti dostaly počínaje rokem 1991 názvy ulic, připomínající čs. letce na Západě za 2. světové války, často padlé v boji. A tak nyní mají v Praze ulici letci Lev Anderle, Josef Bendl, Jindřich Breitcetl, Josef Bryksa, František Doležal, Josef Dygrýn, Bohuslav Eichler, Stanislav Fejfar, Josef František, Jaroslav Himr, Václav Jícha, Josef Stránský, Otmar Kučera, Karel Kuttelwascher, Miroslav Mansfeld, Jiří Maňák, Josef Ocelka, Bohuslav Mráz, Otto Smik, Metoděj Ševela, Arnošt Valenta, Alois Vošáhlo, Tomáš Vybíral.

Legionář M. A. Číla (1883-1983) se dočkal na Petřinách ulice teprve v roce 1992. Legionář a důstojník čs. zahraniční armády v letech 1939-1945, generál Karel Janoušek, má ulici od roku 1991. Generál Píka - legionář a účastník 2. zahraničního odboje, popravený komunisty - má ulici od roku 1991. A jeho spolubojovník generál Klapálek dostal ulici v roce 1986 - komunisté v něm nakonec viděli "svého" člověka. V Ďáblicích přibyla v roce 1992 ulice Legionářů a v Kobylisích 1991 Opálkova ulice na paměť čs. parašutisty ze Západu. Od roku 1992 je ve Vokovicích Tobrucká ulice, připomínající boje čs. jednotky za 2. světové války.

Teprve v roce 1991 dostal pobělohorský exulant Pavel Skála ze Zhoře ulici v Čimicích. A od roku 1994 je v Bubenči ulice Antonína Čermáka, chicagského starosty od roku 1931. V Modřanech mají od roku 1992 ulici Čs. exilu (míní se exil z let 1948-1989). Už od roku 1982 je na Chodově Hrdličkova ulice po americkém antropologovi českého původu Aleši Hrdličkovi (1869-1943). Známý publicista a politik Ferdinand Peroutka, zemřelý v exilu, má od roku 1992 ulici v Kobylisích a další polotocký protikomunistický exulant Petr Zenkl má od roku 1992 ulici zaké v Kobylisích. Proslulý exulant Přemysl Pitter má od roku 1992 ulici na Žižkově. Příslušné orgány až doposud pojmenovaly jen dvě pražské ulice po zemřelých českých exilových literátech 2. poloviny 20. století - na Zbraslavi má od roku 1993 ulici Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa, (1932-1984), a v Hlubočepích je od roku 1992 Voskovcova ulice.

Přece jen se začalo ledaco měnit. Stále ještě zůstávají v platnosti pojmenování některých ulic a náměstí po českých, ruských a jiných komunistických veličinách. Naštěstí se tak docela nezapomnělo na legionáře, na náš exil za druhé světové války a na exil z doby komunistické diktatury. Jen málo jiných zahraničních Čechů, kteří se proslavili, se dočkalo pocty mít v Praze ulici či náměstí. Je ještě hodně jmen z okruhu těchto osob, která by si zasloužila dostat v Praze ulici, náměstí nebo nábřeží. Snad k tomu v budoucnu dojde.

PROF. ANTONÍN MĚŠŤAN

obsah | Česká republika