Skvostná zahrada je utajená

V centru města se nachází významná barokní zahrada, kam desítky let nikdo nevstoupil. Velká Fürstenberská zahrada. Denně ji míjejí senátoři při cestě do svých kanceláří v přilehlých palácích.

Procházejí se v její blízkosti i turisté, když obdivují nádheru pěti palácových terasových zahrad pod Pražským hradem. O existenci šesté, největší a kdysi nejkrásnější, nemají tušení.

Krásu zahrady, pohřbenou na deseti zarostlých terasách se sotva znatelnými cestičkami, začne v červenci hlavní město křísit. Rekonstrukce potrvá do konce roku 2007 a první návštěvníci mají přijít na jaře následujícího roku. Rekonstrukce bude stát přes 100 milionů korun a bude částečně financována z evropských investičních fondů. "Nic podobného v Praze neexistuje. Tedy nic, co by bylo tak cenné, a přitom tak zanedbané a nevyužité," řekl městský radní Pavel Klega. Evropská unie na takové projekty pamatuje programem revitalizace špatně užívaných ploch.

Proč právě tato zahrada s dvěma pískovcovými kašnami, letohrádkem, balustrádami, deseti terasami s krásným výhledem na Prahu a dvěma oranžériemi měla největší smůlu? Podle Klegy je viník jasný: "Nechal ji zpustnout stát. Ty ostatní zahrady měly podobnou smůlu až do roku 1989, jenže tahle i po revoluci," tvrdí Klega.

Léta se o ni přetahovalo město se státem. Zahrada kvůli těmto majetkovým sporům pustla. V téže době si zahradu pronajala soukromá firma. V reprezentativní zahradě si chtěla zřídit psychologickou poradnu. Smluvní vztah byl na deset let. Městu se nakonec podařilo, aby nájemce od smlouvy ustoupil, Pro zvelebení barokního skvostu ovšem ani on nic neudělal.

Příběh zahrady kopíroval dějiny Prahy a vlastně i země. Už ve 13. století se zakládaly ve svahu vinice, patřící ke klášteru Benediktinek sv. Jiří. Po husitských válkách, kdy klášter utrpěl velké majetkové ztráty, začalo upadat i vinařství. V 16. století byl svah porostlý křovím, Doba rozkvětu přišla až se šlechtou a jejími paláci jako reprezentačními sídly. Fürstenberkové palác vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl majetek zkonfiskován. Ještě než začalo rovinnou část s kruhovým bazénem a anglickým parkem užívat polské velvyslanectví, byla v této části zahrady skládka.

Město nyní nepochybuje o tom, že doba největšího rozkvětu zahradu čeká až s plánovanou rekonstrukcí. Její zpřístupnění lze očekávat jako pražskou událost. "O vstupném rozhodne rada. Ale můj názor je, že by se žádné vstupné vybírat nemělo. Bude to turistický hit a od turistů se nám vrátí peníze tím, že zůstanou díky novým krásám v Praze déle," uvažuje Klega. Velká Fürstenberská zahrada bude propojena se sousedními palácovými zahradami, které patří státu a kde je zaveden placený vstup.

O atraktivnosti polohy zahrady není pochyb: rozkládá se mezi Valdštejnskou ulicí a Starými zámeckými schody, zbudovanými do jejích opěrných zdí. Právě tady je historická branka, kudy povede nový vstup do zahrady. Další půjde z Valdštejnské ulice. Od ambasády návštěvníky oddělí nová zeď, kterou město nechá postavit tak, aby provoz nerušil diplomaty.

in Z historie é Fürstenberské zahrady Od 13. století do roku 1743 byly v této části města na svazích pod Pražským hradem vinice. Vinice zrušil v roce 1743 příslušník dvorské šlechty Václav Kazimír Netolický z Eisenbergu, který založil terasovitou zahradu se schodišti, kašnami a sallou terrenou. Rod Fürstenberků koupil palác se zahradou roku 1822. Od roku 1920 si palác pronajalo Ministerstvo sociální péče. Roku 1945 na základě Benešových dekretů byl palác i se zahradou zkonfiskován do vlastnictví státu. Od roku 1945 až dodnes zde sídlí polské velvyslanectví, které udržuje jen rovinnou část zahrady (na snímku vlevo).

MARTINA KLAPALOVÁ

obsah | Česká republika