Jirásek: Praha je teď dál, než byly Atény či Atlanta

Olympiáda v Praze? Pro někoho kacířská představa, pro jiné reálná vize. Do druhé skupiny patří Milan Jirásek (68), šéf Českého olympijského výboru. Je ochoten argumentovat a přesvědčovat. Vše ve prospěch pěti kruhů u Vltavy, ať už v roce 2016, anebo o čtyři léta později.

Myslíte, že vaše znovuzvolení posílilo vyhlídky Prahy na pořádání olympiády?

Tak to bych si příliš fandil, ale určitě jsem zastáncem této myšlenky. Jak jistě víte, ta tady byla už jednou, v roce 1968, a teď jsme právě ve fázi, kde byli tehdejší zanícenci. Hry pro rok 1980 pak ale dostala Moskva. V tomto směru jsem odhodlaný působit na všechny strany, se mnou ta myšlenka neusne.

Hovoří se o investorech, kteří s vidinou zisku lobbují už nyní. Máte s tím zkušenosti?

Asi by to byli špatní obchodníci, kdyby nemysleli dopředu. Ale slyšel jsem o takzvané betonové lobby, s jedním známým z toho oboru jsem se už sešel. Stavbaři myšlenku olympiády v Praze samozřejmě vítají, ale ne tak, že by jim měla vytrhnout trn z paty. Stavební boom tady totiž má být i za deset nebo patnáct let, podle jejich propočtů.

Praha se podle vás může pochlubit tím, že tak daleko jiná města před podáním kandidatury nebyla. Která to byla?

Sondovali jsme u Atén, u Atlanty, v jakém stavu ta města byla dva roky před podáním přihlášky. První přihláška pro hry v roce 2016 se totiž musí podat v roce 2007. Nejsou v ní podrobné projekty, jde o projevení zájmu. To je podkladem pro exekutivu MOV, která se rozhodne. Ze stupně uchazeče se pak přejde do pozice kandidáta a v roce 2009 by se o pořadateli her 2016 mělo rozhodnout definitivně. A zjistili jsme, že jsme teď dál, než byli ve stejnou dobu v Aténách i v Atlantě.

V čem je Praha dál?

Existuje územní analýza, kterou vytvořil Ústav rozvoje hlavního města Prahy. Analýza odpovídá na otázku, jestli má Praha dostatek sportovišť, ploch pro další sportoviště a možností, kde by se dala olympiáda rozmístit. A na jednu z variant společnost Pricewaterhouse Coopers vypracovala studii, která již má ekonomický charakter.

Takže studie pokrývá i finanční náročnost?

Přesně tak, má jít o 130 miliard korun. Ale závěr je, že vlastní hry jsou nepochybně plusové.

Současná infrastruktura Prahy by však byla nedostatečná.

Přesně tak. Teď je otázka, jaká se musí budovat občanská infrastruktura, a jaká sportovní. Vezměte si ale, že Praha musí mít i jinak do roku 2016 nové dálniční okruhy, jinak dopravně zahyne, musí mít lepší spojení letiště s centrem atd., ale to všechno je v plánu rozvoje Prahy. Praha má však další výhody - vzdálenosti jsou menší než v megaměstech, metro i tak povede až do Letňan. Tam by měl stát olympijský stadion, budoucí národní fotbalový stánek, kde by se po olympiádě snížila kapacita z osmdesáti na padesát tisíc. A v Letňanech, kde je ohromný prostor, který poskytuje různé možnosti, by pak bylo výstaviště.

Vy a další nadšenci ale máte i odpůrce, kteří hovoří o extrémní zadluženosti Prahy, státu...

Zmíněnou studii vypracovala renomovaná agentura, jde o hlubší pohled než o "výstřel z voleje" pražského zastupitele Michaela Hvížďaly. Zdroje jsou přesně uvedené - příliv peněz ze zahraničí, za televizní práva, domácí i zahraniční marketing... Četl jsem, že Praha je ve světové špičce v návratnosti investic v hotelnictví. Toho bych se nebál dostanou se sem peníze, které bychom jinak neviděli.

Víte, která další města pomýšlejí na hry v roce 2016?

Zatím ne. Určitě to budou některá z měst, která neuspějí v boji o olympiádu v roce 2012. Ve druhém kole už jsou New York, Madrid, Londýn, Paříž a Moskva, z prvního neprošel Istanbul, Havana, Rio a tuším Ósaka. Se všemi se musí počítat. Ale proč nemít podmínky dříve a neucházet se o hry roku 2020? Pak už bychom mohli podat excelentní kandidaturu.

JIŘÍ JAKOUBEK

obsah | Česká republika