Co bude dělat "nejdůležitější Čech"?

Jasné je aspoň to, o jaký typ lidí Brusel stojí. "Nejsou formální požadavky na kvalifikaci člena Evropské komise. Ale očekáváme, že to budou vysoce ceněné osobnosti s politickou zkušeností," řekl mluvčí komise Reijo Kemppinen. Být členem komise totiž znamená stát na špici bruselské hierarchie, a to není pro každého.

Už nyní se také zhruba ví, co čeká prvního českého člena unijní "vlády" v prvních měsících. "Podle posledních úvah v Evropské komisi by měl mít hlasovací právo, ale ne specifickou agendu. Začínal by přidružením k jednomu z nynějších komisařů, u nějž by se učil. V polovině termínu, tedy po třech měsících, by se vyměnil a šel by k jinému komisaři," uvedla mluvčí české mise při Evropské unii Petra Mašínová.

Český komisař tedy nebude aspoň zpočátku řídit žádný úřední aparát, a tak bude snadné najít pro něj a pro jeho malý osobní tým pár kanceláří - buď ve skleněné stavbě Charlemagne, kde se dojednávalo rozšíření EU, nebo v některé ze strohých budov v okolí parlamentu, na ulici Beliard. Záleží na tom, k jakému komisaři se dostane "na zkušenou".

A pokud přejde do příští komise, kde už může - při troše štěstí - i něco řídit, vynoří se před ním šance, že bude shlížet na Brusel z úřadu v obřím Berlaymontu čili "berlaymonstru", stavbě ve tvaru vraní nohy. V této "vlajkové lodi evropské integrace" sídlily tisíce evropských úředníků až do chvíle před třinácti lety, kdy se zjistilo, že azbest škodí zdraví. Pak budova téměř přes noc osaměla a po léta se skrývala pod obřím bílým hávem. Teď se sice rekonstruuje, ale to trvá už léta…

Ať už bude sedět kdekoli, musí si první český komisař najít "své lidi v Bruselu" - osobní tým, s nímž bude politicky řídit své unijní "ministerstvo" (pokud nějaké dostane). Výběr není vždy snadný - aspoň od časů, kdy zubař komisařky Edith Cressonové působil jako její poradce a autor "odborných" zpráv. Kvůli tomuto skandálu padla celá komise a od té doby platí určitá pravidla, koho si komisař k sobě může vzít. Výběr lidí závisí jen na něm - nikdo z jeho týmu nemusí skládat žádné evropské testy a zkoušky. Ale komisařovi rodáci však smějí tvořit nejvýše polovinu jeho kabinetu, zbytek má být odjinud.

Ani jeho mluvčí, komisařova hlásná trouba, by neměl být Čech. Tak to aspoň bylo, když začínala nynější komise. Může se tedy stát, že pokud si komisař nenajde nějakého bohemistu (nebo pokud se jeho mluvčí česky nedoučí), budou čeští novináři dál potřebovat angličtinu či francouzštinu i u lidí, kteří mluví za jejich rodáka.

Jen když český komisař některou středu vystoupí na tiskové konferenci komise, mohou se ho Češi před všemi ptát česky, aniž je někdo bude proklínat - ten den bývá zajištěn překlad do všech jazyků unie. Jindy ne. Aspoň si všichni snáze zvyknou, že i když je komisařem Čech, nezastupuje Česko. Je to člen unijní "vlády", který má hájit zájmy unie - a to i proti Praze.

Komisař je podivná funkce: více než ministr, méně než premiér, zčásti politik, zčásti úředník. A navíc člověk, který sedí na dvou židlích: jednou vysvětluje a obhajuje postoje své země uvnitř komise a jindy hájí doma to, na čem se shodla komise v Bruselu. A moc se přitom neohlíží, zda se to doma líbí, nebo ne.

Komisař EU

Funkce: odpovídá za jedno z generálních ředitelství, tedy jakýchsi "ministerstev"

Evropské komise. Sleduje aktivity svých kolegů a v případě nutnosti je upozorňuje na postoje své země.

Úkoly: v oblasti své působnosti navrhuje evropské zákony, předkládá programy mnohonárodní spolupráce

Jak se stát komisařem: vláda musí doporučit kandidaturu, šéf Evropské komise ji musí přijmout. Složení komise pak musí schválit parlament, který ji může i odvolat. Komisař se vybírá z vysokých státních úředníků, bývalých ministrů i premiérů.