Rytířem českých lékařů se poprvé stala žena

Porodit syna "si odběhla" přímo z lékařské vizity a po čtyřech měsících mateřské dovolené byla zase zpátky v nemocnici. Syny má dva a o oba se jí starala maminka. Bez její pomoci by profesorka Radana Königová sotva mohla dosáhnout světového věhlasu v popáleninové medicíně. V České republice tento obor sama vybudovala. V sobotu ji za její celoživotní dílo pasoval prezident lékařské komory David Rath na Rytířku českého lékařského stavu.

Komora oceňuje rytíře už osm let. Ale až letos se jím stala žena.

"Měla jsem štěstí, že mi matka zajišťovala rodinu," vysvětluje profesorka Königová důvod, proč je ve špičkové medicíně častěji vidět muže. "Když jsem začínala, byla jsem na chirurgii první ženou v Karlovarském kraji. Primáři jsem musela slíbit, že se nevdám. Vydržela jsem to sedm let," vzpomíná. Na mateřské byla čtyři měsíce, pak už ji doma neviděli.

"Rodinu jsem zanedbala," říká otevřeně. "Původně jsem děti nechtěla, ale matka mi řekla, že to rozšiřuje emocionální svět a že se mi o děti postará."

Na otázku, zda jí to dnes není trochu líto, odpovídá sebejistě: "Není, měla jsem satisfakci v práci." Jen si občas musí od synů - když k nim má nějaké připomínky - vyslechnout: "Tos nám měla říkat, když nám bylo čtrnáct, a ne čtyřicet."

Radana Königová dlouhá léta vedla kliniku popáleninové medicíny v pražské vinohradské nemocnici. Ve čtyřiasedmdesáti letech tu stále pracuje.

Popáleniny patří k tomu nejtěžšímu v medicíně. Lékaři totiž musí psychicky podporovat pacienty, kteří se obtížně vyrovnávají s tím, že mají třeba znetvořenou tvář.

"Psychologická práce je velmi důležitá. Musíte předejít takzvané sociální smrti, kdy je člověk zdeformovaný popáleninovými jizvami vyřazen ze společnosti," upozornila lékařka v sobotu v Arcibiskupském paláci na Hradčanech, kde ocenění přebírala. V roce 1994 byla nominována i na titul The Woman of Europe neboli Žena Evropy.

MARTINA RIEBAUEROVÁ

obsah | Česká republika