V Brněnci opět vyrostou věže lágru

Více než padesát let po válce chtějí zastupitelé v Brněnci postavit repliku pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen. V továrních halách někdejšího Schindlerova podniku zatím společnost Vitka vyrábí příze, okolí u řeky je zpustlé a zahraniční turisté si na protějším břehu mohou nanejvýš vyfotit ruinu někdejšího špitálu. Nic neměňte, říkají místní lidé. Příběh dvanácti set Židů, které přesunem do Brněnce zachránil před smrtí Oskar Schindler, nacista, zrádce Československa a pijan, zná díky Spielbergovu filmu Schindlerův seznam celý svět. Jenže turisté i Schindlerovi Židé, kteří do Brněnce jezdí, tam zatím mohou spatřit jen trosky bývalého lazaretu. Do dvou let by však mělo být všechno jinak.

"Památník by měl vzniknout v podstatě obnovením bývalého koncentračního tábora, který byl spojen s kontroverzní osobou Oskara Schindlera. Představujeme si, že by tu na ukázku byly vztyčeny dvě nebo tři strážní věže a celý areál by byl oplocen. Emocionální působení by umocnilo nasvícení objektů ze strážních věží. Areál bude dobře vidět z železničního koridoru i z hlavní silnice," říká starosta Radek Dirr. S nápadem na obnovu někdejšího lágru přišel právě on. Minulý měsíc pak zastupitelstvo v Brněnci starostův návrh schválilo a představitelé obce doufají, že stavbu by mohli zahájit už na jaře příštího roku.

Co taková výstavba koncentračního tábora obnáší? "Chtěl byste tedy svůj vlastní podtábor," říká ve Spielbergově filmu velitel koncentračního tábora v polském Plašově Amon Goeth Schidlerovi. "Musíte ho postavit, sehnat si povolení. Budete potřebovat 1200 kilo ostnatého drátu, 6000 kilo elektrických plotů," upozorňuje Schindlera na možné komplikace. Starosta Brněnce zatím ví, že na výstavbu repliky tábora bude potřeba patnáct milionů korun. Pokud projekt podpoří Evropská unie, mohlo by pietní místo v Brněnci vzniknout do dvou let.

Plán obcí sdružených v mikroregionu Brněnec, který počítá s vybudováním amfiteátru, panelovou expozicí s historickými dokumenty i s obnovou někdejšího lazaretu, má však jednu vadu. Obec by musela získat někdejší Schindlerovy tovární budovy od společnosti Vitka, která v nich zatím normálně vyrábí. "Jsou to objekty, které nesou původní ráz, nic se na nich v podstatě nezměnilo," pochvaluji si Dirr. Jenže ředitel společnosti Vitka František Olbert nechce o takovém nápadu ani slyšet. "Jestli chtějí památník, tak jedině mimo náš areál, nedovolím k nám nikomu vstoupit. Musíme lidem dávat práci. To, že je areál spojen se Schindlerem, nám stejně jenom komplikuje život. Neustále sem jezdí zahraniční novináři, televize. Továrna z toho nemá vůbec nic," řekl ředitel.

Bez továrny však nebude památník nikdy kompletní. Oprýskaná omítka na administrativní budově, zdi z červených pálených cihel průmyslových hal nebo velká okna rozdělená do malých čtverců jsou v Brněnci stále stejná jako za druhé světové války. Také pára z potrubí uniká a syčí bez ohledu na letopočty. Pořád tu je v údolí řeky Svitavy stejně sychravo a nevlídno. "Od války to tu je prakticky stejné, jen místo zbrojovky tu má své stroje textilka," říká pracovník Vitky Libor Včelík, který občas v továrně vystupuje v roli turistického průvodce. Na plány starosty Dirra, který by do chystaného památníku chtěl zahrnout i původní tovární budovy, má však stejný názor jako ředitel. "Za řekou ať si starosta dělá, co chce, ale do továrny nemůže. Vždyť tu dáváme práci více než čtyřem stovkám lidí," říká rozhodně.

Starosta Brněnce se ani přes odpor továrny svého plánu vzdát nechce. Region podle jeho názoru musí využít Schindlerovu slávu a dohnat to, co před lety zaspal. "Památník by zvýšil cestovní ruch. Bezprostředně po uvedení filmu k nám jezdilo hodně turistů, ale obec toho nevyužila. Dělali jsme tehdy plyn v devatenácti dědinách. Je mi jasné, že jsme trochu zaspali," říká starosta Dirr. Místní obyvatelé zatím starostovy plány přecházejí mávnutím ruky. "V době, kdy tu měl Schindler tábor, jsem nežil a ani jsem ho neznal. A kdybych ho znal, tak to bych tu už asi nebyl. Je mi to jedno, jen mě zajímá, jestli v památníku počítají i s nějakou hospodou," říká vedoucí restaurace U Procházků. "Místo dalšího vytahování osudu Židů by se měl starosta raději podívat na chodníky, jak vypadají. Vždyť jsou samá kaluž. A taky už nám pěkně dlouho slibují, že sem konečně zavedou signál na televizi Prima," posteskla si Marie Opršalová.

Také Libor Včelík z Vitky se k budoucímu památníku staví rezervovaně. "Schindlera tady lidé rozhodně oslavovat nebudou, ale pokud by jim památník a návštěvy turistů měly přinést nějaký užitek, tak nakonec proč ne?" Starosta Dirr však upozorňuje, že kvůli Schindlerovi památník stavět nebudou. "Chceme připomenout památku Židů, kteří v Brněnci zemřeli. Rozhodně jsme to nepojali tak, že by to měl být památník Oskara Schindlera," říká. Pokud však továrna část svého areálu pro rekonstrukci koncentračního tábora neuvolní, turisté toho moc neuvidí a někdejší pracovní tábor si budou moci prohlížet jen z druhého břehu Svitavy. Nebo - stejně jako nyní - mohou areál obejít a z druhé strany se alespoň podívat na dvě nízké budovy, ze kterých Schindler svůj lágr řídil. Ty jsou hned u bývalé vstupní brány, kterou Židé do tábora přicházeli.

Nic se nezměnilo, a poznat, zda válka skončila před týdnem nebo před půl stoletím, je takřka nemožné. Masivní železná závora s visacím zámkem vypadá, jako by se dvě křídla rezavých vrat zavřela naposledy právě za prchajícím Schindlerem.

---

Historici se přou: šlo o lidskost, či o vypočítavost?

Oskar Schindler i teď, osmadvacet let po své smrti, dělá problémy. Svitavský rodák, dravý podnikatel, pijan, člen NSDAP a zrádce Československa na konci druhé světové války zachránil ve své továrně v Brněnci před smrtí v koncentračních táborech téměř dvanáct set Židů. I když Spielbergův film Schindlerův seznam z něho učinil nesmrtelnou kladnou postavu, historici se dodnes přou, zda Židy zachránil z vypočítavosti, nebo se v něm skutečně projevila lidskost. "Je ostuda, že tento nacista má ve Svitavách pomník," říká historička Jitka Gruntová z Březové nad Svitavou.

"Jeho život dokázal vyvrátit mýtus o národní špatnosti němectví," tvrdí naopak ve své knize Oskar Schindler svitavský historik Radoslav Fikejz. Mezi protichůdnými pohledy dvou historiků se pak pohybuje většina lidí, kteří dodnes nevědí, co si vlastně o Schindlerovi myslet. Zda se svitavským rodákem chlubit, či se za něho naopak stydět, nevědí ani radní Pardubického kraje, kteří Schindlera střídavě zařazují a vyřazují ze seznamu slavných rodáků. Sestavování tohoto seznamu sledovaly na přelomu roku i zahraniční tiskové agentury, kterým radní jen s obtížemi své změny postojů vysvětlovali. "Je to příliš kontroverzní osobnost," řekl hejtman Roman Línek.

Také radním v Brněnci komplikuje Schindler život i více než padesát let po svém útěku na konci války. Přestože právě kvůli Schindlerovi sem jezdí zahraniční turisté, novináři a televizní štáby a město chce na místě jeho továrny pietní místo, od Schindlerova jména dávají radní ruce pryč. "Nevíme, jak by se to mělo jmenovat, ale rozhodně to nebude Schindlerův památník. Víme, jak rozdílné názory na jeho osobu existují. Pravda bude asi někde mezi," uvažuje starosta Brněnce Radek Dirr. Jaký tedy Schindler byl? Historici se shodují, že šlo prospěcháře, který si za záchranu Židů pravděpodobně nechal zaplatit. Dále se však už jejich hodnocení rozchází. "Oskar Schindler v Brněnci ve skutečnosti žádné vězně nezachránil. Je možné připustit, že někteří vězni vnímají Schindlera skutečně jako hrdinu. Chtěla bych však jednou prokázat, že mnozí z Židů to tvrdí proto, že sami měli máslo na hlavě, a ze Schindlera si pouze vytvořili ochranný deštník, pod který schovali své nepravosti," tvrdí Gruntová. "Schindler měl v roce 1944 možnost utéci do Švýcarska a nechat továrnu i s vězni v Polsku. Nevyužil toho a rozhodl, že tábor s vězni přesune do vnitrozemí," oponuje Fikejz.

Ať je pravda na kterékoli straně, faktem zůstává, že pro Schindlera to nebyla zase tak špatná válka. Vždyť který člen NSDAP dokázal za války vydělávat na práci Židů, bez úhony přežít německou kapitulaci, a ještě být židovským národem prohlášen za Spravedlivého?

Oskar Schindler

28. 4. 1908 - narodil se ve Svitavách

1937 - pracoval pro německou výzvědnou službu Abwehr

1938 - zatčen za špionáž proti Československu, po Mnichovu propuštěn

1939 - řídil továrnu v Krakově a začal využívat práce Židů z ghetta

1943 - krakovské ghetto bylo zlikvidováno a Schindlerova továrna přesunuta do koncentračního tábora v Plašově

1944 - tábor v Plašově zanikl a vznikl "Schindlerův seznam" Židů "nepostradatelných pro chod závodu důležitého pro říši"; Židé se přesunuli do tábora v Brněnci

1945 -1949 - žil ve Švýcarsku a v Německu, v Československu po něm bylo zahájeno pátrání jako po nacistickém zločinci

1949 - odjel do Argentiny

1958 - vrátil se do Německa

1963 - v Izraeli byl prohlášen Spravedlivým mezi národy

1974 - zemřel ve Frankfurtu nad Mohanem, je pohřben v Izraeli