Louis Vuitton otevře nový český obchod

Proč rozšiřujete místní obchod a proč ho ještě nemáte v Budapešti nebo ve Varšavě? To jsou Češi tak bohatí?

V Budapešti otevřeme ještě do léta, hned potom v Kyjevě. Varšavu teprve zkoumáme. Do Prahy jsme přišli jako do prvního východoevropského města proto, že jsme cítili, že je tady luxus více zakořeněný než jinde. Praha je velmi kulturní město a rozvinutá kultura se snoubí s luxusem. Ostatně luxus tady má své kořeny například v křišťálu. A to, že rozšiřujeme, jen odpovídá situaci na místním trhu. A navíc je tu rozvinutý turistický ruch.

Takže je to obchod pro turisty? Kdo u vás víc nakupuje - cizinci?

Češi u nás nakupovali v cizině ještě předtím, než jsme tady byli. Ale je pravda, že turisté v místních nákupech dlouho vedli.

Dnes už ne?

Dříve byla mezi našimi klienty v Česku třetina místních a dvě třetiny cizinců, dnes je to měřeno obratem skoro půl na půl, i když cizinci stále mírně převažují. Ale podíl Čechů pořád roste.

Jaký máte obrat v Česku?

To v zásadě neříkáme.

Než jste sem přišli, spočítali jste si, jestli je tu dost bohatých?

Ne, protože neprodáváme jen bohatým. Kožený pásek u nás můžete pořídit i za 200 eur.

I to je dost. Kolik stojí kabelka?

Záleží na typu, může stát 600, ale i 2,5 tisíce eur.

Vám ty ceny nepřijdou vysoké?

Stojí za to. Výrobky Louis Vuitton jsou dělané podle řemeslných metod několika generací, nakupujeme nejlepší kůži, pracujeme ručně v nejlepších ateliérech ve Francii, kde mají cit pro detail, a to vše je dražší než automatická práce v továrně. Cenu však zvedá i marketing, vše kolem značky, reklama...

A co je marketing?

Je to hledání dokonalosti. Výrobky Vuitton si kupujete na celý život, jsou nesmrtelné a přitom pořád moderní a kvalitní a to něco stojí.

Tak dobře, ale dají se sehnat i za pár eur...

Tomu nevěřím (směje se).

Asi tušíte, že mířím k padělkům. Je pravda, že máte i vlastní detektivy, kteří ohlašují padělky na policii?

Padělky tady byly vždycky, ať už jde o luxusní zboží nebo díly do aut, cédéčka nebo léky. Je to nelegální snad ve všech zemích na světě a přitom je taky najdete téměř všude.

Jsou součástí šedé, podzemní ekonomiky stejně jako prostituce. A v tom spočívá pravý problém. Dnes si vlády uvědomují, že šedá ekonomika nejen uniká zdanění, ale může vést i k financování terorismu. V mnoha zemích se proto už netrestá jen její výroba. Ve Francii a Itálii je trestné si padělek i koupit. Máme vlastní informační síť, abychom v tomto boji vládám pomáhali.

Jakou informační síť?

Někteří lidé se k nám chodí ujistit, jestli dostali pravou kabelku. Nebo máme právníky a detektivy, kteří zjišťují, odkud padělky pocházejí. Já sám bych rád vzkázal těm, kteří si koupili padělek, že neudělali dobrý obchod. Koupit si levnou kabelku, která pochází z šedé ekonomiky, znamená ji sponzorovat, znamená to třeba financovat dětskou práci. Asi nejkřiklavější případ padělku v Česku se objevil loni, když manželka tehdejšího premiéra nosila na veřejnosti falešnou kabelku Louis Vuitton.

Není to ukázka toho, jak to v Česku s padělky je?

O tom jsem neslyšel, ale chápu, že se někdo může splést nebo dostat dárek, o kterém neví, odkud pochází. Může se to stát každému a v každé zemi. Důležité je lidi naučit, že nákup padělku není nevinná záležitost.

Neznamená vaše nynější rozšíření v Praze a příchod do Budapešti, že na Západě už tolik nevyděláváte?

Vůbec ne. Jako mezinárodní značka specializovaná na cestování si prostě rozšiřujeme hranice. Vždyť jsme loni otevřeli obrovský obchod na Champs-Élysées, rosteme i v Itálii, Německu či v Británii.

V Paříži se na obchodě podepsala česká firma Sipral na ozdobné mříži za 180 milionů korun. Jak jste se k ní dostali?

Měli jsme složitý technický problém najít výrobce hliníkové mříže, která by tvořila zdi v celém domě a byla poskládaná z monogramů LV. Navíc ten hliník musel být z každé strany jinak opracovaný. Vyhlásili jsme celosvětovou soutěž a v ní Češi vyhráli a odvedli výbornou práci, na kterou jsme hrdí.

Jste společnost kotovaná na burze, jak se díváte na zveřejňování platů manažerů?

Nevím, jak se k tomu staví naše společnost, ale za sebe říkám, že akcionáři mají právo mít informace o společnosti, kterou vlastní.