Sasko podporuje magnetickou rychlodráhu přes Česko

Německá spolková země Sasko plně podporuje předběžný návrh na výstavbu magnetické rychlodráhy Metrorapid, která by v severojižním směru spojovala Německo, Česko a Rakousko a případně byla dále prodlužována až k Jadranu. Iniciativa na tento způsob realizace železničního "eurokoridoru" přitom vzešla z Jihočeského kraje, napsala dnes rakouská agentura APA.

"První průzkumy ukazují, že magnetická rychlodráha představuje vynikající řešení," řekl šéf odboru přeshraničního plánování saského ministerstva vnitra Edgar Trawnicek.

Přednosti této špičkové techniky vyniknou zejména ve středně hornatých krajinách, kde lze trasu Metrorapidu vést mnohem šetrněji z hlediska přírody než klasickou železnici. Kromě toho by trasa jakékoli železniční rychlodráhy nemohla z Drážďan na jih do Čech vést údolím Labe, protože to je příliš sevřené, klikaté a některé jeho úseky jsou navíc přírodně chráněné. Pokud už by tedy musela rychlodráha vést jinudy, pak bude lepší využít trasu budované dálnice Praha-Drážďany, nad kterou lze trať magnetické rychlodráhy postavit na sloupech a nezabrat tak ani píď půdy navíc, což by v případě klasické železnice nebylo možné, míní saská strana.

Zatím jezdí v Číně

O projektu eurokoridoru sever-jih jednají zatím Sasko, tři české kraje, kterých se projekt týká, a spolková země Horní Rakousy. "Projekt je zatím jen ve stadiu úvah, ale důležité je, aby byla aktivována politická úroveň," říká Trawnicek, který oceňuje i aktivitu hornorakouské strany.

Zvažovaná trasa by měla vést z Berlína přes Drážďany, Prahu, České Budějovice do Lince, odkud by buď mohla směřovat na Vídeň a Budapešť, nebo přes Pyhrnský hřeben Alp do Štýrska a Slovinska. Magnetickou rychlodráhu vyvinutou německými firmami v současnosti vybudovala a provozně využívá Čína pro spojení Šanghaje s letištěm, v Německu se jedná o stavbě dvou tras - v Bavorsku a v Porýní.

Pokud se týká navrhovaného eurokoridoru sever-jih, blížící se rozšíření EU by mohlo značně napomoci s jeho financováním. Úvahy se nevyhýbají ani možnosti postupného vzniku "druhého, východního jádra Evropy" podél této trasy, které by tvořilo protiváhu stávajícímu "západnímu jádru" v linii od Beneluxu přes Porýní do severní Itálie.