Polsko žádá od Česka stovky hektarů zabrané půdy

Česko by mohlo brzy vrátit Polsku téměř 369 hektarů země, které zabralo během úpravy hranice v roce 1958. Po 46 letech vláda ustanovila zmocněnce, jenž se pokusí problém vyřešit. Napsal to ve čtvrtek polský deník Trybuna Ślaska.

"Zjišťujeme rozsah problému. Budeme o něm hovořit s českým premiérem během jeho návštěvy v Polsku," uvedl v listu zmocněnec Jan Bielański, ředitel oddělení hospodaření s půdou polského ministerstva zemědělství a rozvoje vesnice.

Podle českého velvyslanectví ve Varšavě by mohl český předseda vlády o problémy jednat na plánované návštěvě našich severních sousedů.

Cesta by se měla uskutečnit v září .

Dlouhodobý spor

ČR dluží Polsku téměř 369 hektarů území. Problém začal na konci 50. let.

Varšava se už ale před tím snažila opakovaně vznášet územní požadavky vůči tehdějšímu československému státu týkající se Těšínska, Oravy a Spiše.

Pod tlakem sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec ustoupila i po druhé světové válce. A to pod jednou podmínkou: hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Praha Polákům vyhověla. Na základě uzavřených smluv z roku 1958 se hranice napřímila, tím i zkrátila o 80 kilometrů. Kvůli posunům bylo provedeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc právě téměř 369 hektarů pozemků.

Problém se řeší

Problém se otevřel naplno v roce 1989, o tři roky později jej řešila také Organizace spojených národů. Po rozdělení federace v roce 1993 přešel spor na ČR.

Ministerstvo vnitra, respektive Pozemkový fond už léta hledá tzv. územní kompenzace - státní pozemky, které by bylo možné kvůli vyrovnání dluhu Polsku vrátit.