Češky jsou téměř poslední v rození dětí

Česko patří nadále k zemím s nejnižší plodností na světě. České ženy přivedou za svůj život na svět méně dětí než ženy v jiných státech. Vyplývá to z letošní zprávy OSN o stavu populace, která byla dnes zveřejněna.

Plodnost v ČR dosahuje hodnoty 1,19 dítěte na ženu. Nižší je pouze v Hong-Kongu a v Číně, kde ji stát reguluje. Stejnou plodnost má Slovensko, nižší pak už jen Ukrajina. Průměrná plodnost v Evropě se rovná 1,42. Češky a Češi se podle dokumentu ale dožívají vyššího věku než lidé v postkomunistických státech. Očekávaná doba dožití u žen je 79 let a u mužů 72,6 roku, což je více než v průměru v Evropě. Stále je to ale méně než v ostatních vyspělých evropských zemích.

Evropskými rekordmany jsou v době očekávaného dožití Italky, Španělky a Francouzky, které se dožívají 83 let. U mužů patří prvenství se 78 lety Švédům. Dokument za rok 2005 vypracoval Populační fond OSN (UNFPA). Zpráva upozorňuje na diskriminaci žen a volá po jejím odstranění a zrovnoprávnění pohlaví. Bez nich podle ní nebude možné vymýtit chudobu a zajistit ekonomický rozvoj. Obyvatel v Evropě podle zprávy ubývá. Aby se společnost mohla přirozeně obnovit, musela by každá žena přivést na svět za svůj život ne jedno, ale dvě a více dětí. Česko této úrovně podle statistického úřadu dosáhlo naposledy v roce 1981. Úhrnná plodnost je podílem počtu živě narozených dětí na počet žen v reprodukčním věku. Hrubou míru porodnosti lze vypočítat jako podíl živě narozených dětí na tisíc osob populace.

Podle ředitele slovenské pobočky UNFPA Alaina P. Mouchirouda se plodnost a porodnost v Česku nepodaří zvýšit, dokud se nesladí práce s rodinným životem. "Pokud stát nezajistí skloubení rodiny s kariérou, tak se nic nezmění. Ženy musí stále ještě balancovat mezi oběma těmito životními hodnotami," uvedl Mouchiroud.

Dalším předpokladem podle něj je i rovnoprávnost partnerů v párech. Česko podle socioložky Jiřiny Šiklové v porodnosti kopíruje západní Evropu. "Žena se nejprve snaží zajistit ekonomicky, až pak teprve založit rodinu," řekla novinářům.

Češi by proto kvůli poklesu porodnosti neměli být příliš sebekritičtí. Během proměny společnosti v 90. letech, kdy porodnost poklesla, se na druhou stranu zvýšila délka života, díky větší dostupnosti antikoncepce ubylo potratů, připomenula. Za aktuální problém považuje Šiklová klesající počet vysokoškolaček v Česku a skutečnost, že ženy se v zaměstnání nedostávají do vysokých řídících pozic.

Ženy tvoří o něco více než polovinu populace. I ve vyspělých zemích ale jejich podíl na rozhodování neodpovídá tomuto počtu. V průměru mají podle zprávy 16 procent křesel v parlamentech.

V Česku tvoří 17 procent osazenstva sněmovny a 11 procent v Senátu. Mezi hejtmany není jediná žena. Nízké zastoupení mají i v řízení podniků a institucí. Ženy pobírají navíc zhruba o čtvrtinu nižší plat než jejich mužští kolegové. Letošní zpráva upozornila také na násilí na ženách. Stávají se většinou obětí domácího násilí, zbožím v obchodě s bílým masem či objektem sexuálního obtěžování a nátlaku.

ČTK

obsah | Česká republika