Český potápěč se v propasti ponořil k rekordu

Do rekordní hloubky se potápěč spustil vyzbrojen nejen třemi světly, kompasem a hloubkoměrem, ale i jedenácti tlakovými lahvemi. Celý ponor byl totiž naplánován na několik hodin.

"Do hloubky 160 metrů se člověk ponoří zhruba za šestnáct minut. Celý ponor ale vyjde na sedm hodin. Cesta nazpět je totiž daleko delší. Čím blíže k hladině, tím je potřeba kvůli dekompresi delších přestávek. Je to nezbytná procedura," vysvětlil potápěč.

Hloubku hranické propasti, kterou lemují kolmé, téměř sedmdesátimetrové skály, dosud nikdo z odborníků nedokázal změřit. Jde o jedno z posledních bílých míst na mapě Evropy.

"Hranická propast je světovým unikátem, nic takového jinde není. Láká mne i to, že se neví, jak je hluboká," svěřil se potápěč před ponorem.

Podle potápěče a speleologa Frani Travěnce má bádání pod hladinou nejhlubší propasti ve střední Evropě obrovský přínos pro odborníky. Potápěč pořídí během ponoru nákres podvodního systému. Dosud se do takové hloubky spustily jen sondy.

"V propasti provádíme výzkum již třicet let. Krůčkem po krůčku se dostáváme dál a dál. Tato akce je výjimečná v tom, že poprvé zjistíme, jak to vypadá v takové hloubce," řekl Travěnec. Pouze o rekordy podle něj potápěčům nejde.

"Ten člověk zde hlavně pracuje. Díky jeho poznatkům zjistíme průřez propasti v určité hloubce. Chtěli bychom dát dohromady třírozměrný obrázek," uvedl Travěnec.

Největší dosud naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 metru. Největší potvrzená hloubka je 274,5 metru. Dosáhla jí sonda Hyball v roce 1995. Odborníci odhadují skutečnou hloubku až na sedm set metrů.

Tamní speleologové doufají, že tajemství propasti budou odhalovat i nadále. Naději jim dává i stále modernější technika. "Věda je poslední vášeň bílého muže," řekl s úsměvem Travěnec.