Česko je premiantem EU v gramotnosti

Zatímco čeští politici vedou spory o to, jak zvýšit úroveň tuzemského školství, v některých ohledech by Česko mohlo už dnes sloužit jako vzor pro celou Evropu. Pokud by jako měřítko úspěšnosti školského systému měl sloužit také počet lidí, kteří v zemi neumějí číst a psát, případně píší a čtou jen s obtížemi, Češi by patřili k vůbec nejvzdělanějším evropským národům. Potíže se psaním a čtením má ani ne procento Čechů.

I v některých nejbohatších zemích EU je míra analfabetismu výrazně vyšší než v Česku. Sousední Rakousko dokonce trápí počet částečných či úplných analfabetů natolik, že pro ně zřizuje speciální kursy. Čeští politici o něčem podobném vůbec neuvažují.

"Jen v Dolním Rakousích dělá čtení a psaní velké problémy odhadem 60 000 lidí. V celém osmimilionovém Rakousku jich ale může být až 300 000," přiznala ve čtvrtek na tiskové konferenci v St. Pöltenu Liese Prokopová z kanceláře dolnorakouského hejtmana.

Dolnorakouský školský úřad ve spolupráci se zemským a pracovním úřadem se proto odhodlal k neobvyklému kroku. V šesti městech otevřel poradny, v nichž se dospělí lidé mohou zdarma trénovat právě ve schopnosti čtení, psaní, případně ve zdolávání základních početních úkonů.

I v tak vyspělé zemi, jako je Rakousko, představuje analfabetismus velký problém. "Vzdělanost hraje při shánění zaměstnání stále větší roli. A lidé, kteří jsou zcela negramotní či z různých důvodů špatně čtou či píší, jsou na pracovním trhu tou nejohroženější skupinou," uvedla Prokopová pro noviny Niederöstereichische Nachrichten.

V Česku se žádné podobné kursy nechystají. Údajně totiž k tomu není důvod. "Česko je z hlediska gramotnosti na předních příčkách v žebříčku evropských států, pokud nefiguruje na úplně prvním místě," tvrdí Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství. Všechny evropské studie podle něj prokazují, že počet částečných či úplných analfabetů je v Česku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi zanedbatelný. "Číst a psát u nás umí přes 99 % obyvatel, a toto číslo se už dlouhá desetiletí nemění," tvrdí Gabriel.

Statistiky nikdo nevede, není důvod

Už po první světové válce se podle něj Česká republika v tomto směru zařadila na přední místo v Evropě. Čeští experti tak nepovažují analfabetismus za nijak závažný problém, který by bylo potřeba řešit. A na rozdíl od Rakouska dokonce nevedou ani žádné přesné statistiky počtu částečných či úplných analfabetů.

"Takových lidí je totiž u nás naprosté minimum, že už je skutečně statisticky nesledujeme," řekl LN Petr Žárský, zastupující mluvčí Ústavu pro informace ve vzdělávání. Na základě dřívějších odhadů nedosahuje v Česku počet obyvatel, trpících potížemi s psaním a čtením, ani jednoho procenta populace. Některé další země EU, jako například Portugalsko, evidují sedm a více procent negramotných. V Rakousku obtížně čte a píše či tyto dovednosti vůbec neovládá okolo 3,5 % obyvatel.

"U nás se totiž každý, kdo se může naučit číst a psát, také opravdu číst a psát naučí. Je to dáno dlouhodobě vysokou úrovní speciálního školství," uvedl vedoucí školského odboru Jihočeského krajského úřadu Pavel Zeman. I dětem, které mají potíže v běžné škole, totiž nabízí pomocnou ruku řada specializovaných školských zařízení. A tyto školy zaručují, že prakticky každý, komu v tom nebrání vážné zdravotní důvody, si bude moci přečíst knihu či napsat dopis. "V některých jiných evropských zemích ale systém školství zdaleka tak účinně nefunguje a počet analfabetů je tam proto mnohem vyšší než u nás," tvrdí Zeman.