Sterilizované Romky žádají odškodné

Odškodnit Romky, které v době v socialismu byly sterilizovány, žádají občanská sdružení zabývající se romskou problematikou - Evropské centrum pro práva Romů se sídlem v Budapešti, Liga za lidská práva, Vzájemné soužití a IQ Roma Servis. Zároveň žádají prošetřit i případy z období po listopadu 1989.

Nejméně deset žen, které se v té době tomuto zákroku podrobily, tvrdí, že se tak stalo neoprávněně, a obrátily se na ombudsmana Otakara Motejla. Romských žen, které popisují své zkušenosti se sterilizací a dožadují se odškodnění, na Moravě podle aktivistů občanských sdružení přibývá.

Za komunismu byly Romky za sterilizaci odměňovány dvěma tisíci korunami. Vláda tak programově snižovala "nezdravou porodnost". Sterilizací romských žen se zabýval i dokument Charty 77 z roku 1978. "Souhlas romských žen ke sterilizaci je získáván ovlivňováním, jehož objektivita není zaručena," stojí v dodatku k dokumentu Charty.

"Svěřila se mi žena, která byla sterilizována před sedmnácti lety a styděla se to říct i svému manželovi. Ty ženy prožívají obrovské ponížení a stud," říká Kumar Vishawanathan, který v Ostravě provozuje sdružení Vzájemné soužití pomáhající místním Romům. Případy, kdy byly romské ženy sterilizovány, nazývá nucenou sterilizací. "Některé vůbec nedaly souhlas, jiné ve stresových situacích v porodnících si ani pořádně neuvědomily, co podepisují," míní Vishawanthan.

''Měla bych dostat nějaké odškodnění''

V roce 1983 bylo paní A. pětadvacet let a měla už čtyři děti. "V poradně mě neustále přemlouvali, že dalších dětí už bych měla moc," popisuje romská žena. Páté dítě porodila v květnu 1983 a za tři týdny nastoupila do nemocnice opět - kvůli sterilizaci. "Dnes mě to strašně mrzí. S prvním manželem a otcem mých dětí jsem se rozvedla. Už osmnáct let žiji s druhým manželem a děti jsem s ním už mít nemohla," svěřuje se romská žena. "Cítím velkou vinu, manželovi jsem ublížila," dodává. Na otázku, že jí sterilizaci udělali dobrovolně, rozpačitě pokrčí rameny: "Pořád do mne hučeli".

Svůj příběh sepsala za pomoci právníka občanských sdružení. "Měla bych dostat nějaké odškodnění za to, co mi udělali," říká žena.

Nyní se objevují i případy, kdy si ženy stěžují na nedobrovolnou sterilizaci po roce 1989. Na to se odborníci dívají s rozpaky. "Jde o tvrzení proti tvrzení. Že jsou ženy ve stresu? To je spousta pacientů před obtížnou operací. Za deset let, co vedu toto pracoviště, se na mém oddělení určitě něco takového nestalo," tvrdí přednosta porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě Peter Koliba.

Zákon určuje, kdy je možné sterilizaci udělat. Navíc takovému zákroku musí předcházet písemný souhlas pacientky. Zdravotnická dokumentace je v nemocnicích ze zákona archivována deset let.