V Česku stoupá počet sebevražd upálením

"Je to psychická infekce," říkají psychologové o pěti případech sebeupálení mladých lidí za jediný měsíc. Důvod, proč tolik sebevrahů nyní volí nejbrutálnější cestu pro odchod ze světa, je podle odborníků zřejmý. Příčinou je zájem veřejnosti a médií o případ devatenáctiletého studenta z Humpolce Zdeňka Adamce. Ten se 6. března upálil v horní části Václavského náměstí v Praze.

"Myslím, že to nedomýšlejí do důsledků. Neuvědomují si, jaká bolest je čeká. Vidí, že každý takový případ vzbudí to, co jim chybělo: pozornost okolí, pocit, že jsem středem zájmu druhých," míní psycholog Jaroslav Šturma. Lékaři z kliniky popálenin ve vinohradské nemocnici vzpomínají, že podobná vlna případů sebeupálení - jaké jsme svědky nyní - nastala i v roce 1969 po smrti Jana Palacha.

"Šlo o psychicky nemocné jedince, u nichž nebyla smrt motivovaná politicky. Normálně by svůj život ukončili jinak. Třeba skokem z okna. Zaujala je ale pozornost, jakou Palachův případ vzbudil. Jeho čin byl ovšem jedinečný a neopakovatelný," vzpomíná senátorka Jaroslava Moserová, lékařka, která Palacha přijímala do nemocnice. Počet sebevražd mladistvých se za posledních deset let zvýšil více než dvojnásobně. Podle Šturmy je zjevné, že se nedaří labilnější mladé jedince připravovat na život a těžkosti, které nutně přicházejí.

"Společnost se rychle mění, život je složitější. Mladí lidé mívají často pocit, že se jim ubližuje a nikdo jim nerozumí. Rozhodnou-li se ukončit svůj život, může tam hrát roli i to, že chtějí potrestat okolí," podotýká Šturma. K odchodu ze života vlastní rukou se mnohem častěji uchylují muži než ženy. Loni spáchalo sebevraždu 1299 mužů a 365 žen.

"U mužů jsou pokusy o sebevraždu obvykle míněny vážně. U dívek jde většinou jen o demonstraci," shrnuje psycholog Zdeněk Matějček. Sebeupálení není obvyklým způsobem sebevraždy. Lidé, kteří se chystají skoncovat se životem, totiž nejčastěji volí oběšení.


Sebevraždy v číslech

* Celkový počet sebevražd za loňský rok:
1664
z toho muži - 1299, ženy - 365

Nejohroženější věkové skupiny:
1. 45 - 49 let
2. 50 - 54 let
3. 40 - 44 let

Nejčastější motivy:
1. duševní onemocnění
2. zdravotní problémy a tělesná vada
3. konflikty, citové problémy v rodině

Nejčastější způsob:
1. oběšení
2. střelnou zbraní
3. skok z výšky

JANA BLAŽKOVÁ, MF DNES

obsah | Česká republika