Za službu v cizí armádě už Čechům nehrozí vězení

"Služba v armádě libovolného státu NATO už není trestný čin," řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek. Novela branného zákona platí od začátku letošního roku a vztahuje i na vojáky, kteří sloužili "načerno" v některé zahraniční armádě v minulosti.

"Dnes nemá smysl kriminalizovat lidi, kteří chtějí sloužit v armádách jiných států NATO," uvedl Čírtek s ohledem na členství České republiky v Severoatlantické alianci.

Dosud platilo, že když službu v jiné armádě odsouhlasil prezident, nešlo o trestný čin. Jinak Čechovi, který se například upsal Francouzské cizinecké legii, hrozilo až osm let vězení. Novela branného zákona přinesla výjimku, podle které už souhlas prezidenta pro službu v cizí armádě, ale jen členského státu NATO, není nutný.

Pro službu v jiných státech nadále zájemce potřebuje souhlas prezidenta, jinak se opět dopouští trestného činu, za který hrozí 3 až 8 let vězení. "Se souhlasem prezidenta může český občan sloužit teoreticky kdekoliv, třeba v Severní Koreji," vysvětlil Čírtek.

Prezident by tak mohl učinit na doporučení ministra vnitra a obrany. Podle dostupných informací ale takové povolení nikdy vydáno nebylo.

Většina zahraničních armád jako základní podmínku k přijetí v mírovém stavu vyžaduje státní občanství své země, nová úprava tak má dopad především na službu v proslulé francouzské cizinecké legii, kde národní původ nehraje v přijímacím řízení roli.

Právě francouzské legie patřily i v minulosti k těm armádám, kam Češi mířili pravděpodobně nejčastěji. Přesnou představu o počtu lidí, kteří v jiných armádách slouží nebo sloužili, ale ministerstvo obrany nemá. "Češi se tím nechlubí, protože to do nedávna byl trestný čin," konstatoval Čírtek s tím, že půjde spíše o jednotlivce, maximálně desítky lidí.

Stejná pravidla jako pro Čechy platí pro cizince, kteří mají zájem sloužit v české armádě. V míru nadále potřebují pro narukování české občanství, v případě ohrožení nebo ve válce ale podle novely tuto podmínku splňovat nemusí. "Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může občan, kterému nevznikla branná povinnost, a občan státu sdruženého v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, dobrovolně převzít brannou povinnost dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let," zní přesné znění zákona.