Špidla slibuje: Zajistíme Česku vliv v unii

Evropští státníci vbíhají do cílové rovinky, na jejímž konci bude konečná podoba evropské ústavy. Očekávají se taktické fígle. S čím jede do Bruselu český premiér?

Češi budou mít dostatečný vliv na rozhodování o všech důležitých věcech v Evropské unii, slíbila česká vláda před závěrečným jednáním o evropské ústavě tento víkend v Bruselu.

Opoziční ODS však vládě nevěří a kritizuje ji za "nekoncepčnost a chaotičnost", s jakou v neděli pozdě večer schvalovala závěrečný mandát pro jednání o ústavě. Vláda tyto obavy nesdílí. "Je v zájmu České republiky mít schopnost ovlivňovat budoucnost EU," prohlásil včera premiér Vladimír Špidla po jednání s prezidentem Václavem Klausem, který ústavu zcela odmítá.

Špidla bude mít na summitu EU v Bruselu rozhodující slovo v tom, zda Česko přijme konečný návrh ústavy, nebo ho odmítne. Vláda však Špidlu nezavázala, aby ústavu vetoval v případě, že se požadované změny nepodaří prosadit. "Nemyslím, že to bude potřeba," řekl včera premiér.

Jednání o ústavě mezi vládami trvá už skoro tři měsíce, ale nic není pevně dohodnuto. Zatím se podařilo získat jen příslib Itálie, jež nyní EU předsedá, že každý členský stát bude mít vlastního komisaře. I když komisař zůstává prioritou, vláda hodlá ve finále prosazovat především změnu v systému hlasování unie, a tím zajistit dostatečný vliv Česka na její rozhodování. "Priority zůstávají, jen dáme větší důraz na princip hlasování, abychom zajistili váhu našeho hlasu," říká náměstek ministra zahraničí Jan Kohout.

Ve více oblastech se má totiž podle návrhu ústavy hlasovat nikoli už jednomyslně, ale dvojí většinou. Vláda se domnívá, že navržený systém preferuje velké země. Proto chce prosadit následující systém: aby unie schválila příslušný návrh, muselo by "pro" hlasovat například padesát procent zemí, v nichž zároveň žije padesát procent obyvatel.

Německo a Itálie však včera v Berlíně jasně řekly, že si ústupek v této věci nepřejí, a pohrozily, že jednání o ústavě může ztroskotat. Boj o vliv na hlasování v unii se stává důležitějším než získání postu komisaře. Čeští diplomaté se ostatně netají tím, že v rámci taktiky by mohl být komisař obětován, aby si Česko zajistilo vliv na rozhodování v Evropské unii.

Jednání mezi 25 evropskými zeměmi v posledních týdnech skoro neustávalo a diplomaté věří, že se šéfové států nejpozději v neděli dohodnou na kompromisu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda dal včera v Bruselu úspěšnému výsledku summitu šéfů vlád "velkou šanci".


Co také chce Česko v Bruselu prosadit

* Změnit systém rozhodování EU tak, aby velké státy nemohly "převálcovat" menší státy.

* Návrhy zásadních změn, například přesun kompetencí z národních vlád na EU, by nejprve měly posoudit parlamenty členských zemí.

* Každá členská země bude mít svého komisaře, tedy člena v evropské vládě s plným hlasovacím právem.

* Evropská obrana musí být postavena na vůdčí roli NATO.

* Zachovat členským zemím právo vetovat změny v daňové a rozpočtové oblasti.


O funkci za 450 tisíc se přihlásila i ODS

Zájem politiků o královsky placenou funkci evropského komisaře roste. O funkci, která vynese 450 tisíc korun měsíčně, se včera přihlásila i ODS. Její předseda Mirek Topolánek totiž vyzval vládu, aby kandidáta na komisaře hledala společně s jeho stranou. Kabinet zareagoval překvapivě. Topolánkovi vyhoví a nechá ho navrhnout několik jmen. "Bude vhodné, aby i opozice dala vládě své představy, a výběr tak byl kvalitnější," řekl včera ministr práce Zdeněk Škromach. Podle informací MF DNES jde pouze o taktickou hru. "Není to tak, že by si (vládní) koalice nedokázala sama vybrat. Ale je třeba do toho zapojit ODS, aby dopředu nekritizovala a nekomplikovala hledání českého zástupce v Evropské komisi," uvedl jeden z ministrů.

Své kandidáty musí kabinet poslat do Bruselu do konce ledna. O konkrétních jménech zatím vláda oficiálně nejednala. Neoficiálně však ministři mluví o exministrech financí a průmyslu za ČSSD Pavlu Mertlíkovi a Jiřím Rusnokovi. Nejmenší vládní strana, Unie svobody, prosazuje bývalého ministra Ivana Pilipa. Lidovci mluví o své senátorce Zuzaně Roithové a také o svém bývalém předsedovi a současném ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi. Ten je však podle posledních informací mimo hru, protože si ho nepřejí sociální demokraté, kteří mají ve vládě většinu. O křeslo evropského komisaře je ohromný zájem, přestože je Česko ještě zdaleka nemá jisté. O tuto funkci bude bojovat společně s ostatními novými členy EU. Jde o velmi důležité místo. Evropská komise totiž funguje jako vláda celé EU. Komisař předkládá Evropskému parlamentu návrhy směrnic a zákonů a může zároveň pracovat ve prospěch své země.

JOHANNA GROHOVÁ, JAN KUBITA

obsah | Česká republika