S Vladimírem Špidlou o návštěvě USA a sociální reformě

Exprezident Václav Havel tlumočil slova George Bushe, který o vás mluvil jako o příteli a skvělém člověku. Máte radost?

Jistě, že mě to potěšilo, protože to není málo, když nějaký člověk, a v tomto případě prezident Spojených států, pronese výrok, z něhož je zřejmé, že si vás váží. To vás vždycky potěší.

strong> Jaký je váš vztah k Georgi Bushovi?

K prezidentu Bushovi mám přátelský vztah. Neznáme se samozřejmě tak hluboce, neměli jsme příležitost setkat se více než zhruba dvě protokolární hodiny. Mě na něm hlavně zaujalo, že v politice sleduje ideály.

Tak to jste si mohli rozumět. Vy býváte rovněž označován za politika-idealistu.

To je možné. Setkání, které bylo pro mě mimořádně důležité, se týkalo skutečného míru na Středním východě.

Bush má pro své přátele přezdívky, třeba i pro ruského prezidenta Putina. Nedostal jste také nějakou?

Tak to ne.

Ještě před cestou do USA jste řekl, že vám v zásadě nezáleží na tom, kdo sedí v Bílém domě...

Tak to platí. Mým základním profesionálním přístupem je posilovat mezinárodní pozici za všech okolností. Jistěže se nemůžete vázat na jednoho člověka.

Překvapil vás Bush něčím?

Rozhovor byl opravdu zajímavý. Pro mě byl důležitý jeho vážný zájem o mír na Středním východě v širším okruhu včetně Palestiny nebo Izraele.

Hodláte do mírového procesu nějak zasáhnout?

Ano. Tedy, je dobré si uvědomit, že přiměřeně. Nejsme světový hráč. Ale máme mimořádně dobré a letité vztahy s Izraelem a dobře jsme na tom i se vztahy s arabským světem. V oblasti máme silnější vliv než některé velké státy.

Spekulovalo se o tom, že vřelého přijetí se vám dostalo i proto, že Američané nemají příliš v oblibě prezidenta Klause.

Já to opravdu nekomentuji. Nemám ani náznak, že by tomu tak opravdu bylo. Vzájemné vztahy se za poslední rok a půl zlepšovaly. Takže to nespadlo z nebe.

Takže mimořádná pozornost nebyla odměnou za postoj Česka k zásahu v Iráku?

Ne. Už během summitu NATO v Praze bylo jednání s prezidentem Bushem oproti protokolu prodlouženo a probíhalo velmi dobře.

Jakou má Václav Klaus pověst mezi americkými politiky?

Já jsem tam o něm nemluvil. Pro mě je prezident republiky hlava státu se vší úctou, která k tomu patří. Takže bych nepřipustil, aby se přede mnou někdo vyjadřoval jakýmkoliv jiným způsobem než s úctou, která patří státu, který mám rád a jehož jsem premiérem.

Připustíte ale, že některá prezidentova zahraniční vyjádření nebyla úplně štastná.

To ponechávám vašim komentářům. Pro mě je prezident hlava státu.

Zdá se, že podobně jako k činům či výrokům Miloše Zemana nehodláte se vyjadřovat ani k Václavu Klausovi. Přesto si neodpustím... Před volbami Klaus sliboval, že jak doma, tak v zahraničí bude postupovat v souladu s vládou. Což nedělá. Neměli byste se sjednotit?

Požádal jsem, aby mi byly předloženy volební projevy pana prezidenta, kde zřetelně vyjadřoval základní koncepci postojů. Myslím si, že jsou důvody některé věci probírat. Po mém soudu například veta zákonů jsou pod úroveň toho, že se jedná o hlavu státu.

Veta jsou vnitropolitickým problémem. Co zahraniční politika?

Koncepce našeho ústavního pořádku je jasná - prezident je neodpovědný z výkonu své funkce. Nemůže tedy provádět zásadní samostatné iniciativy. Premiér je součástí moci výkonné. Takže je potřeba velmi pečlivě konzultovat a koordinovat.

Budete se scházet pravidelně?

Fakt je, že konzultujeme...

Nevypadá to tak.

Vše probíhá velmi běžně. Někdy na setkáních, ale většinou telefonicky.

Předpokládám, že prezidentova prohlášení ve Francii jste asi nekonzultovali. Nebo snad ano?

Tak to máte pravdu, toto jsme skutečně nekonzultovali.

Ještě k americké cestě. Určitě není na škodu, mít za přítele nejmocnějšího muže světa. Máte pocit, že díky těmto nadstandardním vztahům pomůžete Česku obstát na mezinárodní scéně?

Význam to má. Je důležité mít dobré kontakty se světovými státníky a je zřetelné, že já dobré kontakty mám. Například s Tonymu Blairem, Gerhardem Schröderem nebo Wolfgangem Schüsselem.

Co konkrétně můžete prosadit?

To se těžko popisuje, protože zahraniční politika je hodně obecná. Nejlíp je to asi vidět na pomoci, kterou nám poskytla EU o povodních.Vše se odehrálo velmi jednoduše. Gerhard Schröder svolal summit zemí, které byly postiženy velkými povodněmi. Přišel jsem tam a předložil jsem návrh, že by bylo vhodné založil fond solidarity. Obhájil jsem to určitým způsobem, a nic. Ještě jednou jsem to v debatě obhájil, a zase nic. A pak se této myšlenky ujal Wolfgang Schüssel, a to velmi dobře, a protože je Rakousko členem unie, během krátké doby se věc uskutečnila. V listopadu byl fond ustaven a už jsme z něj čerpali pár miliard.

Může se stát, že Američané třeba prosadí naše vojáky do velitelství praporu NATO na obranu proti zbraním hromadného ničení? Je to reálné?

Je. A to ze dvou důvodů. Za prvé jsme opravdu dobří. To je klíč kdybychom byli nějací hadráři, tak by nám nikdo nepomohl. Tento fakt je pak znám i americké armádě a pokud se americká administrativa vehementně postaví za tuto myšlenku, pak je to velmi reálné.

Pojďme na domácí scénu. Balíček reformních zákonů přežil první čtení...

To je etapové vítězství jako v Tour de France. Máme za sebou tak šestou etapu z dvaceti.

A vy jste Lance Armstrong?

No, tak se to asi říci nedá... Ale nejsme zdaleka u cíle.

Jednání, která vás příští dva měsíce čekají, budou velmi těžká...

To teda budou!

Podle ministra financí Sobotky se nyní prý "ztíží komunikace při prosazování vládních návrhů". Moc tomu nerozumím. Je to tak, že vláda už nemá kam ustoupit, a tím nutně vzniká konflikt mezi kritiky reformy a kabinetem?

Vy tam vkládáte interpretaci, kterou já tam vložit nemůžu. Kontext, v němž jste výrok pronesla, je příliš malý. Můj názor je následující - pamatuji si jen minimum zákonných předloh, které by prošly sněmovnou bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu. Některé měly třeba dva tisíce pozměňovacích návrhů. Poslanecký klub sociální demokracie má uzávěrku pro předkládání návrhů k reformě do 1. září. Poté budou jednotlivé návrhy podrobeny pečlivé analýze. Základní hledisko je, že návrhy musí odpovídat reformě veřejných financí. Pokud budou hranice reformy dodrženy, tak prostor na změny je.

Jak jsou vymezeny ony hranice? Je to slib, že během tří let ušetříte 200 miliard na výdajích a 70 získáte z vyšších daní?

To je na celé volební období. Když se podíváte do dohody, mají se výdaje snižovat v poměrně malém rozmezí zhruba dvou desetin HDP.

Poslanci Hojdar a Šplíchal mají výhrady třeba vůči snižování nemocenských dávek. Když jim ustoupíte, asi slibovaný koridor nedodržíte.

Koridor se musí dodržet.

Se svými návrhy tedy neuspějí?

Těžko říci. Definovaný koridor je nezbytné dodržet, protože je velmi uměřený a směřuje k cíli. Odchýlit se od něj změkčením by znamenalo nedosáhnout cíle, přitvrzením bychom riskovali sociální neprůchodnost.

V tom případě opět riskujete, že někteří poslanci reformu nepodpoří, když se svými návrhy narazí.

Určité riziko je tu vždy. Jsem přesvědčen, že reforma je nutná a v dalších debatách se její význam a celkový kontext natolik objasní, že jsem v tomto směru optimistou.

Už máte seznam položek reformy, ve kterých jste ochotni ustoupit?

Takový seznam není. Nejprve musí být předloženy návrhy, pak se teprve dá debatovat.

Šéf ODS Mirek Topolánek s velkou pompou ohlásil, že bude "všemi legálními prostředky usilovat o pád této vlády". Cítíte se ohrožen?

Ne. Legálními prostředky ODS usiluje o pád vlády už od počátku volebního období. Že se snaží vyvolat předčasné volby, je zřejmé. ODS si od toho slibuje nějaké výhody. Jak si je představují, to se zeptejte jich.

Z čeho pramení vaše jistota?

Snaží se už dlouho.

Třeba se jim to tentokrát povede.

Absolutní jistota není z tohoto světa, ta je pouze na nebesích. Samozřejmě vývoj může být všelijaký, ale pravděpodobnost je opravdu malá.

Teď jste asi uklidnil jednoho sázkaře, který na to, že usednete ke štědrovečerní večeři ještě jako premiér, vsadil čtvrt milionu. Vsadil dobře?

Kursy mu dávají velkou šanci. Zvážil situaci a má naději na výhru.

Jisté to ale není...

Pro případ tohoto sázkaře to jisté je. Nebo skoro jisté, abych byl přece jen pokorný před budoucností.

V zájmu ODS bude postupné drolení koalice. To také říká Topolánek. To už začalo, ne?

Koalice se nedrolí.

Jak si potom vykládat krok poslance Hojdara?

On vystoupil z klubu sociální demokracie, ale zůstal vládním poslancem. Drolení by nastalo v okamžiku, kdyby vystoupil z ČSSD a vstoupil do ODS. On je stále poslancem vládní většiny.

Jistě nejde o katastrofu, ale když se to stane před klíčovým hlasováním?

Když se podíváte do období koaličních vlád Václava Klause, tak vždy existovala dílčí napětí. Existují i u nás, ale nepřesahují nepřiměřenou míru.

Ta by mohla být přesažena, kdyby z klubu vystoupili další poslanci?

To je nepravděpodobné.

Poslanci, kteří mají k reformě výhrady, podle vlastních slov z klubu vystupovat nechtějí. Mohou to ale udělat v okamžiku, kdy neprosadí své návrhy. Vy máte jejich čestné slovo?

Já takovéto věci nikdy nepoužívám. Mluvil jsem s nimi dostatečně a častokrát na to, abych si byl jist jejich postojem.

Proč si tedy stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi klubem a vládou?

Někteří si stěžují, jiní si nestěžují. Účastním se takřka každého jednání poslaneckého klubu a hodně otázek konzultuji s poslancem Laštůvkou, zejména zahraničněpolitická témata. Na komunikaci se dá vždy hodně zlepšit, rozhodně ale nevázne.

Po sněmovně koluje nepřeberné množství spekulací, proč poslanec Hojdar vystoupil z klubu. Podle jedné z nich se dohodl s ODS.

Já nemám skutečně žádné indicie pro jakoukoliv z těchto verzí. Kdybych byl historik a psal nějakou studii, tak bych si s tím vyhrál. Ale nemám žádné indicie.

Vy sám jste o něm ale řekl, že má "vysoký korupční potenciál".

Nemám opravdu žádné indicie.

Jak chcete Hojdara přesvědčit, aby se vrátil?

Byl bych opravdu velmi rád, kdyby se vrátil. Jsem připraven s ním jednat a budu s ním jednat, protože mě zajímají jeho motivy.

On vám je ještě nesdělil?

Neměli jsme ještě příležitost mluvit hlouběji na toto téma. Záleží mi na tom, aby se vrátil.

Jak ho ale chcete přesvědčit?

Normálním rozhovorem o politické situaci a o důvodech, které ho k tomu vedly.

Podle vlastních slov prý ale chce být druhou Hanou Marvanovou.

Nikdy jsem nepovažoval za správné, když se lidé snaží nějakým zvláštním trikem získat větší váhu, než mají ostatní.

Váhu ale evidentně má, podnikáte přece kvůli němu s vicepremiérem Stanislavem Grossem dokonce cestu do severních Čech.

Je to dost neobvyklé. V sociální demokracii se to ještě nestalo. Lidé, co vystoupili z klubu, vystoupili i ze sociální demokracie. Jako třeba poslanec Teplík. To je logický vývoj. Případ poslance Hojdara stojí za to, abychom o tom mluvili.