Češi poodkryli tajemství Sumerů

Tajemství, které sumerští stavitelé ukryli do svých stupňovitých chrámů zikkuratů už před více než pěti tisíci lety, možná odhalili čeští vědci. Týmu Tomáše Hanzlíčka z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se podařilo vyrobit hmotu nápadně podobnou vzorkům ze staveb starobylé civilizace mezi Eufratem a Tigridem v polovině 4. tisíciletí před naším letopočtem. Silikátovou hmotu nazvali Geolit 100 a podle nich by jednou mohla nahradit drahé a energeticky náročné výroby stavebních materiálů.

"Je to strategicky velmi významný materiál. Nemusí se vypalovat. Vyrábí se z odpadu keramických výrob. Má celou řadu skvělých vlastností. Bez potíží přilne ke sklu, je ohnivzdorný, proniká do porézních anorganických materiálů, s nimiž tvoří nerozebíratelný spoj, nemění objem, nedělá trhlinky," vypočítala dobré vlastnosti hmoty členka Hanzlíčkova týmu Michaela Steinerová.

Podle mnoha dostupných pramenů stavěl první známý národ v dějinách lidstva své chrámy z hliněných cihel, které Sumerové sušili na slunci. Jediné, čeho měli ve staré Mezopotámii dostatek, byla totiž hlína. A tak ji staří Sumerové využívali, kde mohli. Za pomoci chemie vyráběli stavební prvky pro velkolepé chrámy, obydlí, složitá zavlažovací zařízení. Dokonce, jak známo, na hlínu i psali. Technologie nepálených stavebních materiálů však zmizela stejně jako celá sumerská civilizace už ve druhém tisíciletí před naším letopočtem.

Teprve v posledních desetiletích se laboratoře po celém světě pokoušejí najít ztracený recept na sušené cihly, které by vydržely pět tisíc let, a ještě byly stále pevnější. "Zabývá se tím několik laboratoří, ale pokud víme, kromě nás zatím žádná z nich své objevy nepublikovala," tvrdí čeští badatelé. "Unikátní materiál odolává nejméně 800stupňovým teplotám. Přesně kopíruje detaily formy. Předpokládáme, že má životnost až 3000 let.

Nabízí se využití třeba ve zdravotnictví. Je pórovitý, a tak by se snadno pojil na kost," usoudil Martin Mikeš, jeden ze studentů Fakulty užitého umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kteří s geolitem pracovali na podzimním sympoziu v Dubí na Teplicku. "Vypadá to jako bramborová kaše, ale umí to zázraky," pochvaloval si další student.

ŠÁRKA TONAROVÁ

obsah | Česká republika