Čeští vědci balí kufry a míří na západ

Chytré mozky si balí kufry. V Evropě totiž vypukl boj o vysoce kvalifikované odborníky. Nejnadanější studenti se v nejbližších pěti letech podle studie Evropské komise vydají z deseti nových zemí EU na západ. Migraci vzdělaných lidí se nevyhne ani Česko.

Čtyři procenta českých vědců a výzkumníků již podle průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí počítají, že odejdou pracovat do zahraničí, 28 procent o tom uvažuje.

V západní Evropě jsou hledáni především experti na informační technologie, vědci, farmaceuti, chemici, vývojáři, výzkumníci a lékaři. Vyspělé západoevropské země jim otevřeně nabízejí vynikající uplatnění, dobré podmínky pro výzkumnou práci a samozřejmě odpovídající plat.

Kdo chce pryč

Největší zájem pracovat v cizině mají zatím v Česku mladí vysokoškoláci bez rodiny, muži, znalí cizích jazyků, politicky se hlásící k pravici a ti, kteří vystudovali ve větších městech.

Zájem v zahraničí je především o lidi s praxí, výzkumnou zkušeností, protože se firmám bohatě vyplatí. Prakticky zdarma přinesou to nejcennější - znalosti a zkušenosti prověřené v praxi.

Do roku 2010 bude podle Evropské komise Unii chybět půl miliónu výzkumníků a vědců. Vysokoškoláků je málo, navíc ti, co jsou k dispozici, musí odolávat stále lákavějším nabídkám zejména z USA. Potřebný počet intelektuálů není možné dosáhnout ani zvyšováním počtu míst na vysokých školách, tolik schopných lidí v stárnoucích zemích Evropy není.

A tak se potřební výzkumníci, vědci a odborníci hledají v jiných zemích a přetahují se nabídkou lepších výzkumných pracovních podmínek a vysokých platů. Zatímco z nových členských zemí Evropské unie odborníci odcházejí do starých členských zemí, z těch do USA.

Řada západoevropských zemí experty v zahraničí nejen cílevědomě vyhledává. Současně lepšími podmínkami chce motivovat své vlastní výzkumníky, aby z vlasti neodcházeli. V Rakousku například funguje burza atraktivních míst u rakouských zaměstnavatelů či přímá pomoc pro vědce, kteří se rozhodnou vrátit se ze zahraničního angažmá domů. Prvním krokem české vlády ke zvýšení zájmu českých vzdělanců pracovat doma je zvýšení výdajů na vědu a výzkum, se kterým počítá rozpočet na rok 2006.

Česku se zatím příliš nedaří přilákat kvalifikované pracovníky ze zahraničí. Místo plánovaných 700 cizinců, kteří by se mohli zapojit do projektu ministerstva práce k získání odborníků, se ho účastní jen tři stovky lidí. Projekt nabízí kvalifikovaným cizincům z vybraných zemí šanci získat povolení k trvalému pobytu za 2,5 roku. Běžná lhůta přitom trvá deset let.

Aby se mohl zahraniční odborník zapojit do programu, musí mít v Česku práci. Zatímco v roce 1994 u nás pracovalo 91 tisíc lidí ze zahraničí, loni jich bylo 173 tisíc, většinou se však jedná o nízko či středně kvalifikované profese. Před deseti lety představovali cizinci necelá dvě procenta pracovní síly, loni jejich podíl překročil tři procenta.

Odborníci se vyplatí

Nejen v Evropě, ale prakticky v celém světě strmě roste poptávka po vzdělaných pracovnících. Jen do USA v letech 1990-2000 přibylo 900 tisíc vysokoškolských odborníků. Po migračních vlnách, kdy do zemí západní Evropy a USA mířili nekvalifikovaní dělníci, tak začínají za prací migrovat i vysokoškolsky vzdělaní lidé. Migraci vyvolal rozvoj technologií, mezinárodních služeb, rozmach nadnárodních korporací a firem, tedy globalizace ekonomiky.

Migranti s vysokoškolským diplomem přinášejí hostitelské zemi urychlení inovačních procesů, rozvoj technologií, zásobník kvalifikovaných sil, mezinárodní šíření znalostí, tedy vyšší zisky firem (během jediného roku v USA firmy se zahraničními experty vydělaly 17 miliard dolarů, nově bylo vytvořeno 52 tisíc pracovních míst).

Země, kterou kvalifikovaní pracovníci opouštějí, tím ale nemusí jen ztrácet na své výkonnosti. Část pracovníků se ze zahraničí vrací a má větší zkušenosti, než když odcházeli. Na obyvatele, kteří zůstanou, jsou kladeny větší nároky, tedy stoupá tlak na vzdělanost. Do země proudí mladí kvalifikovaní odborníci tentokrát ze zemí třetího světa. Země se snaží přilákat zahraniční studenty, aby zde nejen studovali, ale následně i zůstávali pracovat.