Desetitisíce mladých mužů navždy uniknou vojně

Desítky tisíc mladých mužů nebudou muset do roku 2006, kdy ministerstvo obrany počítá s plnou profesionalizací armády, nastoupit na dvanáct měsíců do kasáren. Povinně sice projdou odvodovým řízením, nebudou ale nikdy povoláni k výkonu základní vojenské služby. Tisíce branců takové štěstí naopak nečeká.

Kdo na vojnu půjde a kdo se jí vyhne, bude na armádě. Obrana připouští, že se někteří mladí lidé budou cítit diskriminováni, a hledá způsob, jak nedobrovolnou službu vlasti kompenzovat.

Do zeleného jen za peníze?

"Jednou z možností je, že se přistoupí k modelu tzv. poloprofesionální služby a vojáci by mohli brát i nějaký plat," řekla Právu Drahomíra Nová z týmu, který vypracoval armádní reformu. Upozornila však, že vzhledem k možnostem resortu obrany by takové opatření bylo myslitelné pouze u posledního možného ročníku základní služby, tedy v roce 2006, kdy by se mělo na vojně hlásit už jen 4500 branců.

Podle Nové jde však zatím jen o úvahu a je třeba nejprve zvážit všechny právní i další aspekty. Jak Právu sdělil jeden z představitelů resortu, který si ale nepřál být jmenován, zvažuje se výplata pro brance na úrovni minimální mzdy. V současné době je to 6200 korun.

Ročně je v průměru schopno služby 25 tisíc mladých mužů. Kolik z nich však armáda v praxi povolá, bude hodně záležet na úspěchu náborářů do profesionálního vojska. Když půjde vše hladce, čemuž zatím zájem veřejnosti nasvědčuje, poslední branec nastoupí 1. ledna 2005 a skončí před Vánoci téhož roku.

Od roku 2006 by tak armáda byla zcela profesionální a mladí muži, kterým se nechce do zeleného, by si mohli Silvestra pořádně vychutnat. Reforma ozbrojených sil však pro jistotu počítá s horším průběhem získávání nových profesionálních vojáků. V takovém případě by několik tisíc mladých mužů šlo na vojnu ještě v roce 2006. "Pokud by k tomu došlo, je vhodné je nějak zaplatit. A o tom právě debatujeme," řekl Právu činitel obrany.

Doklady těm, které nepovolá

Armáda přitom stojí ještě před jedním problémem. Tím, že všechny vojny schopné mladé muže odvede, i když pak jen část skutečně ke službě povolá, pomáhá rozšiřovat zástupy nezaměstnaných. Zaměstnavatelé totiž většinou nechtějí podle Nové přijmout muže, kteří čekají na nástup základní vojenské služby.

"Zvažujeme, jestli by nešlo vydat nějaký úřední doklad, že tyto lidi prostě nepovoláme," uvedla Nová. Teď to podle ní sice ještě není žhavé, problémy mohou ale nastat v příštích letech, kdy na vojnu nastoupí skutečně jen hrstka a ostatní armáda nechá v civilu, a tudíž s rizikem, že budou těžko hledat práci. V praxi by zvažované opatření mělo vypadat následovně: armáda si podle svých potřeb z odvedenců vybere a ostatním vydá potvrzení, že už na základní službu nenastoupí. "Je to ale zatím jen úvaha, protože je zapotřebí nejprve všechno zvážit z hlediska zákona," dodala Nová.

A jak bude armáda z přemíry branců vybírat ty, které povolá? "Z odvedených vybereme na základě požadavků útvarů ty, které potřebujeme," řekla Nová a doplnila: "Odejdou nám z nějakého útvaru právníci, povoláme právníky nebo odejdou řidiči, tak povoláme řidiče..." Někteří politici přicházejí i s návrhy, aby se vojna ještě zkrátila. Zatímco část senátorů minulý týden oznámila, že chce základní službu změnit z 12 na 9 měsíců, v úterý místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že navrhne šest měsíců.

KAMIL HOUSKA, NOVINKY.CZ

obsah | Česká republika