Podle odborníků ptačí chřipka ČR zatím nehrozí

Ačkoliv se virus ptačí chřipky již dostal do Evropy, podle odborníků nám rozšíření tohoto viru v Česku nehrozí. Podle přednosty Ústavu hygieny a epidemiologie Vladimíra Bencka nakažení člověka ptačí chřipkou u nás zatím reálně není. Ministerstvo již jedná o případném dodání vakcín.

Ministerstvo zdravotnictví dnes intenzivně jednalo o možnosti dodání přibližně dvou miliónů vakcín proti ptačí chřipce. Vakcína zatím neexistuje, farmaceutické firmy ji mohou začít vyvíjet až se objeví virus, který bude přenosný z člověka na člověka.

Pokud by se nemoc rozšířila, má ministerstvo zdravotnictví připravený tzv. pandemický plán. Ten má vytipováno 1,7 miliónu osob, které patří do rizikových skupin či jsou pro chod států nepostradatelní.

Odborníci se zatím příliš neznepokojují

Bencko vidí zatím situaci v České republice optimisticky, nicméně si netroufá odhadnout, jak se bude dále vyvíjet. "Predikce je velmi obtížná. Pokud virus přenáší stěhovaví ptáci, těžko se dají předpovědět všechny možné následky," uvedl Bencko.

Ani ostatní odborníci neberou ptačí chřipku na lehkou váhu. Evropská unie již doporučila členským zemím preventivní očkování všech občanů běžnými protichřipkovými vakcínami. To by mělo pomoci zvládnout případnou pandemii. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Martiny Havlíčkové se na pandemii připravit musíme, její příchod je prý téměř nevyhnutelný. Kdy to bude a zda to bude ptačí chřipka se dnes nedá odhadnout. Dnes se potvrdil výskyt ptačí chřipky přenosné na člověka v Turecku, v Rumunsku zjistili formu na člověka nepřenosnou. Podle Havlíčkové to není důvod k panice. "Zdá se, že Turci i Rumuni chřipku zvládli izolovat, navíc nepopisují žádný případ nakažení člověka," uvedla pro ČTK.

Fakta o ptačí chřipce

Aviární influenza, jak se jinak ptačí chřipka nazývá, je typickým příkladem virového onemocnění, které se řadí mezi tzv. zvířecí chřipky. Jako všechny viry, i ptačí chřipka se přenáší vzduchem, kontaminovaným krmivem, vodou či oblečením. Kromě divokých kachen a domácího ptactva napadá například i prasata.

První výskyt této nemoci se objevil zhruba před sto lety v Itálii. V roce 1997 zaznamenali novou formu viru v Hongkongu, kde se formou přenosnou na člověka (známou pod označením H5N1) nakazilo 18 lidí, z nichž šest zemřelo. Tento člověku nebezpečný typ se opět objevil v roce 2003 v Jižní Koreji odkud se rozšířil do zbytku Asie. Od roku 2003 na tuto nemoc zemřelo již téměř 70 lidí - nejvíce v Thajsku a Vietnamu.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není zatím tento virus přenosný z člověka na člověka. Pokud by však zmutoval a tuto schopnost získal, mohlo by být nakaženo až 25 miliónů lidí. Podle některých odhadů by se úmrtnost při onemocnění tímto virem mohla pohybovat až kolem 50 procent.