Svobodné zednářství v ČR

Moderní svobodné zednářství bylo podle všeho založeno 24. června (na sv. Křtitele) roku 1717 v Londýně. Od té dob uplynula bezmála tři století. Za tu dobu prošlo zednářství bouřlivým, leckdy dramatických vývojem.

Postihnout všechna hnutí a myšlenky, které v různých obdobích zednářství zasáhly, je prakticky nemožné. Jiné byl zednářství doby katolické inkvizice, jiné v časech francouzské revoluce, jiné v dobách romantismu a jiné v meziválečné éře 20. století.

První byla lóže Charitas - Hiram

Počátky regulérního českého zednářství jsou spjaty s pražským spolkem Charitas, což bylo "občanské jméno" v Presburgu (Bratislavě) rituálně založerné lóže Hiram u tří hvězd (Hiram zu dem drei Sternen). Právě do této lóže se roku 1909 seběhly nitky pražských zednářských kroužků či bratrských věnečků, a právě tato lóže se stala kolébkou českého i německého zednářství v Praze. Pražské zednářské kroužky měly na počátku 20. století již řadu českých členů. Především lóže Harmonia jich registrovala značné množství, do vzniku Hiramu jich bylo čtrnáct, přičemž někteří se stali zednáři v Bratislavě, Žitavě, Altenburgu, Vídni i Hofu.

Z českých zednářů se tak zakladateli Hiramu stali Alfréd Baštýř, Václav Křídlo, Vladimír Uhlíř, Jaroslav Eger a Berthold Thein. Jaroslav Eger, pokladník první české lóže Jan Ámos Komenský, byl úředníkem v továrně svých příbuzných (Bělské továrny na papír a kamenitou lepenku), kde se vypracoval na ústředního ředitele, přičemž ručitelem mu byl jeho strýc a šéf. Dá se tedy soudit, že k zednářství ho přivedla rodinná tradice.

Podobný osud měl Berthold Thein. Ten věděl, že jeho strýc je svobodným zednářem a chtěl vědět, oč se jedná. Oslovil advokáta v Karlových Varech Oskara Winternitze a ten mu pomohl sepsat žádost do lóže v Hofu an der Saale. Bylo mu vyhověno a roku 1904 byl recipován. V Hofu se pak dozvěděl, že v Praze jsou dva zednářské kroužky a Thein se stal zanedlouho členem obou. Ze známých jmen se ví, že malíř Alfons Mucha v Praze udržoval styky s Hiramem.. Po roce 1918 navrhl podobu klenotů pro českou lóži Jan Ámos Komenský, která byly formována podle vzoru francouzského. Slavnost vnosu Světla do nové lóže proběhla 28. září 1919. Na zednářské činnosti se Mucha dále podílel.

Další lóže, která si ovšem vzala za vzor italské zednáře, se jmenovala Národ. Postupem času se zednářství šířilo i mimo Prahu a vznikaly lóže v Košicích, Brně, Ostravě, Olomouci i jinde.

Kauza Edvard Beneš

Pokud bývá meziválečné zednářství spojováno s nějakou politickou osobností, pak se bezesporu na čelném místě objeví Edvard Beneš. Podle mnohých však na něj nelze hledět jako na typického zednáře. Výhody při kontaktech v zahraničí, což mělo pro ministra tohoto resortu jistě význam, vyvážila možná negativa, především nebezpečí skandalizace.

V roce 1926 se totiž Beneš zhroutil a na naléhání svého okolí odjel na ozdravný pobyt na jih Francie. S ním tam pobýval osobní tajemník Jiří Sedmík, čerstvě přijatý člen lóže. Dochovala se korespondence mezi ním a novým mistrem lóže Komenský Josefem Volfem. Bylo potřeba zlomit určitý odpor, který vyvolal Benešův zájem o přijetí. V roce 1927 se stal zednářem. Před sklonkem roku byl povýšen z učňovského stupně. V únoru 1928 pak v lóži Harmonie měl přednášku o zahraniční politice. Z prominentů byl přítomen generál Syrový, člen lóže Národ. Po čase se Beneš stal matrikovým členem. V době svého prezidentství, přestože zůstával formálně bratrem, nevyvíjel žádnou činnost. Pozoruhodné na volbě v roce 1935 bylo, že protikandidátem byl Bohumil Němec, také svobodný zednář.

Po únoru 1948 bylo zednářství utlumeno. O rozchodu zednářských lóží vyšla zpráva 13. dubna 1951 v Ústředním listě republiky Československé. Návrh na uspání činnosti byl podle autorky členy lóží přijat jednomyslně.

FRANTIŠEK CINGER, (mp)

obsah | Česká republika