Češi si zahráli v německém filmu o holocaustu

V Berlíně se uskutečnila premiéra filmu Poslední vlak. Snímek vypráví o posledním transportu berlínských Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. Ve filmu, jenž se točil i v okolí Prahy si zahráli například Juraj Kukura, Vojta Kotek či Nina Divíšková.

Německý film Poslední vlak líčící deportaci posledních stovek Židů, kteří ještě v roce 1943 žili v Berlíně, měl v německé metropoli premiéru v neděli večer. Snímek manželské režisérské dvojice Josepha Vilsmaiera (67) a Dany Vávrové (39) se točil převážně v okolí Prahy a hraje v něm řada českých a slovenských herců.

Vypráví o několikadenním transportu posledních berlínských Židů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi na jaře 1943, kdy nacisté chtěli definitivně před dubnovými narozeninami Adolfa Hitlera vyčistit hlavní město od "neárijců". Na rozdíl od většiny dosavadních filmů o holokaustu se nové drama odehrává převážně v dobytčáku napěchovaném stovkou lidí.

Kromě těsného prostoru je pro deportované nesnesitelný hlad, žízeň a neustále se opakující výstřely esesácké ostrahy zvenčí. "Takový film, aniž bychom šetřili diváky, je velmi důležitý," řekla před premiérou Vávrová o snímku, ve kterém nezřídka bez efektů dochází ke konfliktům mezi deportovanými.

"Divák musí jet společně s nimi ... a emočně s nimi prožít úpadek zajatců." Kamera jen zřídka opouští vagon a sleduje lidi, kteří umírají na vysílení nebo zešílí.

V jedné z hlavních rolí hraje Gedeon Burkhard známý jako hlavní vyšetřovatel z komerčně úspěšného televizního seriálu Komisař Rex. V Posledním vlaku dostal úlohu židovského boxera, který v dobytčáku prohrává svůj poslední souboj.

Železnice nepovolila výstavu

V menších rolích se mimo jiné představují Juraj Kukura, Vojta Kotek, Nina Divíšková, Michal Pavlata, Stanislav Zindulka a Igor Bareš. Na premiéru přišel i šéf německé železnice Deutsche Bahn Hartmut Mehdorn, který v minulých týdnech rozladil židovskou obec tím, že nechce povolit na velkých německých nádražích putovní výstavu o železničních transportech dětí do vyhlazovacích táborů.

Odůvodnil to tím, že nádraží slouží hlavně k přepravě, a nabídl exponáty ukázat v železničním muzeu. Filmu Poslední vlak ale německé dráhy poskytly velkorysou podporu a propagaci. "Není pochyb, že se tehdy železnice podílela na těchto zločinech," řekl Mehdorn.

Výstavu nabídla německo-francouzská novinářka Beate Klarsfeldová, která v 60. letech dala na veřejnosti facku tehdejšímu kancléři Kurtu Georgu Kiesingerovi za jeho nacistickou minulost. Expozice už byla k vidění na některých nádražích ve Francii.

Do kin se nový film dostane 9. listopadu, kdy se připomíná výročí takzvané křišťálové noci z roku 1938. Nacisté tehdy zahájili masové pogromy proti Židům a vypálili v Německu většinu synagog.