Česká literatura za hranicemi

Italský bohemista Antonio Parente představil v knize Prý tomu kdysi říkávali sníh, vydané milánským nakladatelstvím Mimesis, sedm českých básníků starší a střední generace: Vedle Jáchyma Topola, Karla Šiktance a nedávno zesnulého Petra Kabeše ho zaujali především autoři, v jejichž slovesném projevu hraje hlavní roli imaginace (Ajvaz, Král, Nápravník, Řezníček).

Poněkud vyváženější pohled na české básnictví posledních let, resp. desetiletí nabídli ve více než šestisetstránkovém titulu Ze století do století mladý český slavista Dalibor Dobiáš a jeho ruský kolega Sergej Glovjuk: Bezmála stovku autorů, narozených po roce 1925, představili v zrcadlovém vydání a doprovodili rozsáhlou studií. Knihu vydala Moskevská státní univerzita.

Tentýž Dobiáš je podepsaný také pod sborníkem Kdyby básně měly dveře, který se zásluhou vratislavského nakladatelství Atut objevil na knihkupeckých pultech v Polsku. V tomto případě se editor soustředil na autory od pětačtyřiceti do třiatřicet let - mezi jedenácti zastoupenými najdeme mj. Jiřího H. Krchovského, Pavla Petra nebo Tomáše Přidala, který svazek nápaditě ilustroval naivistickými kresbami.

A konečně próza: Sametové povídky - tak se jmenuje třísetstránkový svazek, jenž si dal za cíl představit chorvatskému čtenáři českou povídku po roce 1989. V devatenáctce spisovatelů se potkaly literární celebrity (Michal Viewegh, Miloš Urban, Irena Dousková) s pozapomenutými tvůrci tragického osudu (Václav Ryčl). Knihu k vydání připravili olomoucký bohemista Jiří Hrabal a jeho kolega ze záhřebské university Petar Vukovic.