World music: cesta z Čech až na konec světa

Hudba inspirovaná světovými kulturami je v Česku stále populárnější, kromě domácích kapel zde koncertují i zahraniční hvězdy.

Hudební kritici mají s přesnou definicí této hudby těžkou hlavu, tuzemští diváci a muzikanti však podobné problémy neřeší. World nebo ethno music je fenomén, který v České republice zdomácněl a hlásí se k němu čím dál víc kapel i pořadatelů. Díky popularitě žánru ve světě pak čeští muzikanti nezůstávají zcela bez šancí ani na mezinárodním poli. Proč je vůbec tak těžké world music popsat? "Když ji budete označovat za žánr, dostanete se do problému. Lidé budou chtít, abyste ho definoval, a vy zjistíte, že tady žádná pravdivá definice neplatí. Osobně považuji world music spíš za fenomén či postoj, za hledání inspirace v oblastech, které jsou vyhraněné svou regionální tradicí," myslí si hudební publicista Petr Dorůžka, který se world music dlouhodobě zabývá.

Rozpolcenost hudebních publicistů občas odráží i způsob udělování příslušných ocenění. Když v roce 2002 stanice BBC poprvé udělila hudební ceny v kategorii world music, rozdělila odborná porota umělce do skupin podle jednotlivých geografických oblastí. Zvlášť tak byli oceněni interpreti, kteří se inspirovali hudbou Evropy a Blízkého východu, Afriky, asijsko-pacifické oblasti a Ameriky.

To čeští hudební akademici mají mnohem jednodušší práci. Vítězem žánru se může stát jedna skupina nebo interpret bez ohledu na to, z které kultury čerpá pro svou tvorbu inspiraci. Letos se tak do nominací na Anděla dostali Gulo Čar, Tomáš Kočko a Marcipán.

Česká hudební scéna však při podrobnějším zkoumání nabízí mnohem pestřejší a barevnější pohled. Pokud pomineme mezinárodní hvězdu Věru Bílou se skupinou Kale, která v celém světě boduje s romskými písněmi, v českých klubech je možné narazit na celou škálu kapel, které hledají v nejrůznějších kulturních prostředích. "Příčin přibývajícího zájmu je více, ale tou hlavní je narůstající uniformita globálního popu," podotkl Dorůžka Rozptyl vlivů je přitom úctyhodný. Jednou z nejdéle fungujících kapel na české scéně je seskupení Gothart, které původně v polovině 90. let minulého století začínalo se středověkou hudbou. Od té doby se kapela porozhlédla po světě a jako hlavní studnici inspirace si zvolila balkánskou hudbu.

"Byla to náhoda. Na jednom středověkém festivalu jsme slyšeli balkánské rytmy a zjistili jsme, že nás to strašně baví. Je to exotická a energeticky výživná záležitost. Balkánská hudba má v sobě dobré šťávy," řekl zpěvák a kytarista Gothart Jan Klíma.

Blízkovýchodní, orientální, africkou nebo dokonce australskou hudbou se nechala inspirovat zlínská Maraca, která ve své tvorbě používá i minimalistické a jazzové postupy. Skupina se může pochlubit také trumfovým esem - zpěvačkou Gabrielou Vermelho, která díky svému tvárnému a ojedinělému vokálu, který kombinuje s hrou na housle, aspiruje na to být důstojnou pokračovatelkou Ivy Bittové.

Další kapely zkoušejí ještě exotičtější oblasti. Dívčí kvarteto Psalteria se zaměřuje na interpretaci písní sefardských Židů, Moberg ensemble měl kdysi v repertoáru několik norských písní, aby se posléze vrhnul na úpravy českých a moravských balad. "Spojnice mezi těmito kapelami vede jinudy než žánrem či stylem, můžete je vymezit i negativně: nehrají globální pop ani anglosaský rock," myslí si Dorůžka. To potvrzuje i kytarista Maracy Petr Filák: "Nebavilo nás hrát to, co jsme pořád slyšeli v rádiu."

Přestože je world music v kontextu celé české hudební scény považována spíše za popelku, její exotičnost a globální srozumitelnost dává skupinám do rukou výhodu, o které si většina českých hudebníků zatím může pouze zdát - zahraniční koncertování. Věra Bílá je ve Francii dávno za hvězdu, Gothart okusil koncertování v Německu, Polsku a bývalé Jugoslávii, přednedávnem měl turné v Japonsku Traband. Naopak zvyšující se zájem českých fanoušků o world music přitáhl na domácí pódia zahraniční hvězdy - v Česku vystoupil kupříkladu španělský eklektik Manu Chao, arabská zpěvačka Natacha Atlas, finský ansámbl Värttinä nebo srbsko-chorvatský skladatel Goran Bregovič.

ALEŠ BOROVAN

obsah | kultura - kultúra