Dvořák zněl po Rudolfinu i na festivalu v Salcburku
Antonína Dvořáka si v letošním roce, kdy uplynulo sto let od jeho úmrtí, užíváme opravdu do sytosti.
Také ve světě si Dvořáka připomínají a žádají: včera večer Česká filharmonie opět hrála Requiem, tentokrát pod taktovkou Gerda Albrechta, a to přímo na festivalu v rakouském Salcburku. Před odjezdem je ještě v sobotu uvedla v Rudolfinu před pražským publikem - oficiálně jako prolog k nadcházející sezoně. Ať už koncert nazveme prologem, nebo svého druhu generálkou, dirigent Albrecht připravil s hudebníky vznosné a přesné provedení, k jehož účinku výrazně napomohl Pražský filharmonický sbor. O něco horší to bylo se sólisty. Tenorista Valentin Prolat sice vždy odvede poctivý výkon, ale příliš nezaujme ani barvou hlasu, ani technikou. Arménský basista Arutjun Kočinjan má v hlase víc vibrata, než by jeho mládí slušelo. Lépe se poslouchala dvojice dam: křehký lyrický soprán Lívie Ághové se hezky pojil s měkce plynoucím altem finské mezzosopranistky Moniky Groopové. Ta jediná - spolu se sborem - zůstala v sestavě i pro včerejší salcburské provedení. Jinak se k České filharmonii připojili například sólisté Soile Isokoská či René Pape, kteří patří do vyšší světové ligy.
VĚRA DRÁPELOVÁ
|
obsah | kultura - kultúra |