Deset let nesměl ukázat nejvzácnější známku

Deset let se chodil filatelista Ludvík Pytlíček dívat do trezoru, který střežil jeho velké tajemství -nejvzácnější československou známku. Sběratel ji koupil v roce 1996, ale v kupní smlouvě se zavázal, že deset let nebude známku vystavovat ani neprozradí, že ji vlastní. "Bylo to velmi těžké, ale nyní jsem šťastný, že ji můžu vystavovat," říká dojatě Ludvík Pytlíček.

Čím je jeho čtyřkorunová známka tak výjimečná? Když v roce 1918 vzniklo Československo, začaly pošty vydávat nové známky. Jenže jich byl nedostatek a problém se vyřešil tím, že se staré rakouské známky začaly přetiskovat nápisem Pošta československá 1919. Čtyřkorunových známek bylo takto upraveno asi jen deset. Z nich se s největší pravděpodobností dochovala jen jedna - ta, kterou má pan Pytlíček.

Některé známky byly vyrobeny z neobvyklého žilkovaného papíru, což zvýšilo jejich sběratelskou hodnotu. V poválečných letech byl kvalitní papír spíš vzácností. Unikát ze známky dělá i přetisk - je totiž převrácený. Odlišné známky si podle filatelistů ponechal tehdejší ministr pošt, protože jimi chtěl obdarovat ostatní členy vlády k Novému roku. Ovšem nestalo se. Několik známek ukradl jeho nepovedený syn a za velké peníze je prodal sběratelům.

Komunisté známku zabavili

"Tato známka byla považována za unikát už za první republiky," říká Pavel Pittermann z Mezinárodní asociace filatelistických znalců. Komunistický režim se vzácné prvorepublikové známky zmocnil. V roce 1959 ji zabavil pražskému advokátovi Sobotkovi a umístil ji do Poštovního muzea. Poprvé a na tři desetiletí naposledy mohla zelenou známku vidět veřejnost v roce 1968 na Světové filatelistické výstavě v Praze. Tam ji poprvé spatřil také tehdy pětadvacetiletý filatelista Ludvík Pytlíček. "Ani na chvíli mě nenapadlo, že bych ji jednou mohl vlastnit," vzpomíná sběratel.

Po revoluci soudy vrátily známku původním majitelům, a ti ji nabídli Ludvíku Pytlíčkovi. Za jakou cenu? "Jsem vázán smlouvou a nemohu to prozradit. Ale musel jsem prodat nějaké jiné známky a také akcie, abych na ni měl," směje se filatelista. Proč známka nesměla deset let spatřit světlo světa, netuší. Majitelů se prý na důvody podivného požadavku neptal. "Klepal jsem se, aby mi ji vůbec prodali," říká. Podobně vzácné známky byly podle něho vydraženy až za tři a půl milionu korun. "A to mluvím o těch, co lze najít třeba v deseti exemplářích. Tato je jen jediná," říká.

Známku si nechal pojistit na deset milionů korun. Zájemci, kteří by chtěli filatelistický klenot vidět, si musí pospíšit. Od tohoto pátku do neděle ji mohou spatřit na Výstavišti v pražských Holešovicích. Poté se vydá do Monaka na výstavu 100 největších filatelistických rarit.

LUCIE FRYDECKÁ

obsah | kultura - kultúra