Formanův souputník z 60. let nevyloučil návrat do Čech

Ivan Passer, jedna z významných osobností filmové nové vlny 60. let, v úterý na Febiofestu nevyloučil, že by se vrátil do ČR nastálo. V USA žije od roku 1969 a stále točí filmy.

Na Febiofestu Passer představí své starší snímky jako Intimní osvětlení z roku 1965 nebo Zrozen k vítězství a Cutterova cesta. Spolupracoval mimo jiné na takových klasikách jako je Formanův příběh o dospívajícím učni Černý Petr nebo Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko.

Jeho prvním samostatným filmem byla adaptace Hrabalova Fádního odpoledne z kolektivního filmu Perličky na dně a v celovečerní tvorbě snímkem Intimní osvětlení.

Po srpnu 1968 odešel do USA, kde natočil téměř dvě desítky filmů, například Zrozen k vítězství (1971), Cutterova cesta (1981) či Stvořitel (1985). Tvůrce, spojovaný od 90. let s celovečerním filmem o kontroverzních bratrech Mašínových, kteří si začátkem 50. let prostříleli cestu z komunistického Československa na Západ a zanechali za sebou mrtvé, ani dnes nemohl říci, zda bude tento snímek zrealizován. Na Mašíny prý stále není dost peněz. Doufá, že natočí jeden český film, ale z pověrčivosti nechtěl více prozradit.

Dnešní české filmy jsou brutálnější

Passer se s uznáním vyslovil o současné české filmové tvorbě. Viděl například snímky Horem pádem, Štěstí či Samotáře. "Jsou mnohem brutálnější, v 60. letech jsme šli spíše po metafoře. Dnešní filmaři nemusí nic skrývat," uvedl. Poslední jeho filmovou prací byl snímek, který začal natáčet v Kazachstánu na výzvu tamního scenáristy Rustama Ibragimbekova, který měl tuto zemi objevit pro cizinu.

"Jsem hazardér a řekl jsem ano, ale bylo to větší dobrodružství, než jsem si myslel," uvedl. Natáčení se stále oddalovalo, a když byla hotova více než polovina filmu, klesla teplota, vycvičení koně umrzli, dekorace shořely a peníze došly. "Odjeli jsme a ruský štáb snímek dokončil. Má název Nomádi, je o tom, jak se z kočovných kmenů v 19. století stal národ, a má být uveden v Cannes."

NOVINKY, ČTK

obsah | kultura - kultúra