Na Nobelovu cenu navrhovali i české spisovatele

Již tři roky po první Nobelově ceně byl v roce 1904 navržen básník a dramatik dr. Emil Frída známý pod uměleckým jménem Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), pravidelně se tak dělo až do roku 1911. Zajímavé jsou podpisy pod jeho doporučení: Jiří kníže z Lobkowicz, Josef Hlávka, Zikmund Winter a Bohuslav Raýman. Přednost tehdy dostal Francouz Frédéric Mistral, v roce 1905 Henryk Sienkiewicz.

První návrh Josefa Svatopluka Machara (1864 - 1942) s letopočtem 1913 nebyl k uvažování vůbec zařazen, došel totiž uzávěrce 1. února. Posudky z roku následujícího byly však už vzaty v potaz - v prvním válečném roce ale nebyl nikdo vybrán, datum 1915 nese jméno Romaina Rollanda.

Rok nato je navržen Otokar Březina (1868 - 1929), přednost dostal švédský básník Carl G. V. von Hiedenstam. Přesto byl Březina opakovaně "nabízen" v letech 1916 - 1918, 1921, 1925, 1928 a 1929. Angažoval se v tom profesor Arne Novák.

Čtvrtým českým kandidátem byl Alois Jirásek (1851 - 1930), Navrhován byl v letech 1918, 1919, 1921 a 1930. V posledním roce první světové válce nebyla cena udělena, o rok později ji dostal Švýcar Carl F. G. Spitteler. Snad nejvíce pozornosti poutal náš pátý navrhovaný tvůrce: Karel Čapek (1890 - 1938). Byl nominován sedmkrát v letech 1932 - 38. Švédská akademie dávala přednost jiným, jsou to však zvučná jména: Galsworthy, Bunin, Pirandello, v roce 1935 ale cenu nikdo nedostal.