Americký pohled na listopad 1989

Pohled amerických diplomatů na listopad 1989 nabízí první publikace, kterou v pátek u příležitosti své inaugurace vydala Knihovna Václava Havla. Dvojjazyčný sborník Praha-Washington-Praha přináší výbor z telegramů, které z Prahy zasílalo americké velvyslanectví od září do prosince 1989.

Diplomatické depeše ukazují, do jaké míry byl vývoj po 17. listopadu pro Američany překvapivý, řekl v pátek editor publikace historik Vilém Prečan. Podle něj ale američtí diplomaté také ihned rozpoznali, že 17. listopad znamenal zásadní zvrat.

Celkem 31 depeší odeslaných od září do 17. listopadu vysvětluje, proč se v Československu nic neděje a proč vypadá jako ostrov klidu, řekl Prečan při prezentaci knihy a inauguraci Havlovy knihovny.

S trochou ironie lze číst i apel velvyslankyně Shirley Templeové Blackové, která v telegramu ze 7. listopadu přesvědčovala náměstka ministra zahraničí, jaké škody americké politice vzniknou, bude-li zrušena dohodnutá návštěva komunistického předáka Jana Fojtíka v USA, uvedl Prečan.

"Ale pak ihned pochopili, oč jde - že jde o pokojnou revoluci, pochopili i klíčovou úlohu Občanského fóra a osoby Václava Havla," zdůraznil český historik.

"Toto je první masová výhradně studentská demonstrace od roku 1969 a představuje pro režim (Milouše) Jakeše zlomovou událost. Mění náš celkový pohled na vyhlídky tohoto režimu," uvádí depeše z 18. listopadu 1989. Podle Prečana americké ministerstvo zahraničí telegramy z té doby zveřejnilo nezvykle brzy. Stalo se tak na žádost americké nevládní instituce Národní bezpečnostní archiv (NSA), jíž ministerstvo předalo odtajněné telegramy z Prahy v roce 1998.

Sborník doplňují fotografie Pavla Štechy

Ministerstvo z asi 2500 "pražských" depeší z té doby vybralo 150 zaměřených na politické a vládní záležitosti a lidská práva. Nezveřejnilo ale všechny a uvolnilo jich 132. Z nich se 120 objevuje ve sborníku v anglickém originále i v českém překladu.

Prečan také považuje za pozoruhodné, že v depeších "není ani náznak úvah o nějaké spiklenecké dohodě mezi disidenty a režimem". Připomíná, že američtí diplomaté měli kontakty nejen mezi disidenty, ale i v aparátu komunistické strany a jmenuje například Jaromíra Sedláka.

Sborník provázený fotografiemi Pavla Štechy uzavírá depeše z 29. prosince, kdy byl Havel zvolen prezidentem. Velvyslanectví to interpretuje jako uzavření "první fáze československé pokojné revoluce", ale nabízí i pohled na Havlovu politickou budoucnost.

"Slíbil, že jakmile se uskuteční svobodné volby, podá demisi. Jeho cílem je, jak říká, vrátit se ke psaní a k divadlu. Avšak to, jak hladce vstoupil do politického života, nás vede k domněnce, že by v prezidentské funkci mohl najít zalíbení, takže by pak pro něj bylo těžké z ní odejít," uvádí americký diplomatický telegram.

Mohu jen ocenit, že Spojené státy mají tak bystré a prozíravé diplomaty, poznamenal v pátek v této souvislosti Havel.