Zdeněk Ceplecha: Velký lovec meteoritů

Když se astronom Zdeněk Ceplecha (74) jednoho dubnového večera 1959 díval doma na televizi, ozářilo náhle pokoj podivuhodně jasné, rychle se pohybující světlo zvenčí. "To musí být meteorit!" pomyslel si mladý vědec, který se zanedlouho poté i díky kosmickému tělesu, jež právě prosvištělo atmosférou, stal ve svém oboru průkopníkem a jednou z největších autorit.

Kamerami, které Ceplecha nechal instalovat na astronomické observatoři v Ondřejově, se totiž podařilo dráhu zmíněného meteoritu zachytit, vypočítat místo jeho dopadu a čtyři kusy vesmírného kamene také najít (podle místa jejich nálezu nedaleko Příbrami byl meteorit, jehož největší úlomek vážil 4,5 kilogramu, označen příbramský). To nikdo na světě do té doby nedokázal a později se podobná věc vědcům poštěstila jen třikrát: dvakrát v USA a potřetí v Německu. Naposledy loni, kdy byly zbytky bludného vesmírného balvanu nalezeny šest kilometrů od zámku Neuschwanstein. Místo dopadu tu určil Ceplechův žák Pavel Spurný.

"Dráha tohoto meteoritu je prakticky identická s drahou meteoritu příbramského. Ze čtyř případů jsou dva ve stejné dráze. To musí mít nějaký význam!" říká zapáleně Zdeněk Ceplecha v malé kanceláři v Astronomickém ústavu v Ondřejově, kam denně dochází i osm let po odchodu do penze. Co však tato vzácná shoda znamená, se jemu ani jiným vědcům zatím nepovedlo odhalit.

Padá hvězda, podívej

Na konci 60. let strávil Ceplecha rok na prestižní Smithsonian Institution v USA, kde seznamoval americké vědce se svým monitorovacím systémem. Z podnětu českého astronoma vznikla už v roce 1963 Evropská bolidová síť a zahraniční odborníci se na Ceplechu obraceli v mnoha případech vesmírných úkazů, které se podařilo monitorovat.

"Dr. Ceplechu proslavil příbramský meteorit, ale mezinárodní uznání mu přinesla především systematická vědecká práce," říká Marcel Grün, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Jako špičkový specialista měl Ceplecha pochopitelně možnost získat lukrativní místo na některém ze západních astronomických pracovišť.

"O odchodu do zahraničí jsem samozřejmě přemýšlel, ale měl jsem tu matku, kterou jsem nechtěl nechat samotnou." Hvězdná obloha ho fascinovala už jako malého kluka, kdy si vyrobil z papírového tubusu svůj první dalekohled. Nadaný syn knihařského dělníka a ženy v domácnosti z pražského Spořilova už během studia na gymnáziu fotografoval stařičkými deskovými aparáty "padající hvězdy". Brzy po studiích astrofyziky se stal šéfem ondřejovského týmu "lovců" meteoritů a zůstal jím čtyři desítky let. Ceplecha, po němž byl pojmenován i jeden malý asteroid, v roce 1993 předal vedení pracoviště svému nástupci Pavlu Spurnému. Mimo jiné díky Ceplechovu mezinárodnímu renomé navázal nový tým v polovině 90. let spolupráci s americkou NASA.

Zdeněk Ceplecha, který se také pokoušel psát poezii a publikoval několik esejů, je podruhé ženatý. Má dvě dcery, jednoho syna a sedm vnuků.

VLADIMÍR ŠEVELA

obsah | osobnosti