Češi s německým Europassem

Už delší dobu se množí zprávy, že nejen na severní Moravě, ale vůbec na území celé ČR má stále více lidí vedle českého občanství také občanství německé, což jim už dnes naplno otevírá dveře do EU. S německým Europassem v ruce totiž mohou v zemích Unie už teď volně pracovat, v Německu mají navíc právo na trvalé usazení, sociální ochranu, možnosti zdarma studovat nebo usilovat o vstup do státních služeb! To vše je možné díky tomu, že spolkový právní řád se ještě i dnes odvolává na některé články tzv. mnichovské dohody, i když ona samotná je již právně neúčinná nebo chcete-li, právně vyhaslá, jak naši politici obvykle říkají v souvislosti s dekrety prezidenta Beneše.

Části mnichovské dohody o rozbití Československa z roku 1938 jsou dodnes, byť jen v odvozeném smyslu, součástí německého právního řádu. Alespoň pokud jde o úpravu státního občanství. Nabývání německého občanství v základních bodech upravuje říšský zákon z roku 1914, podle kterého se občanství automaticky dědí i v cizině, a to i přes více generací. V říjnu 1938 po obsazení Sudet a následně v březnu 1939 po vytvoření Protektorátu byly vydány další zákony, tentokrát odvozené od mnichovské dohody, které kolektivně udělovaly německé občanství všem Němcům a členům smíšených rodin, kteří žili v českých zemích. Spolková republika Německo tyto právní akty po svém vzniku v roce 1949 uznala. Potvrdila tak platnost německého občanství nejen odsunutým, ale také neodsunutým Němcům a Čechům ze smíšených rodin. V českých zemích tak zůstali z pohledu spolkových zákonů němečtí občané, kteří se ale po roce 1945 opět stali občany ČSR a o svém přetrvávajícím německém občanství vedle československého většinou neměli ani potuchy.

Kdo tehdy znal západoněmecké zákony? Kombinací těchto dvou právních norem, říšského zákona umožňujícího nabývání občanství i v cizině a potvrzením platnosti zákonů vyplývajících z mnichovské dohody, vzniká dnes přinejmenším pro desítky tisíc českých občanů automatický nárok na souběžný výkon německého občanství. Může jich být ale i více, protože se nárok týká i nejmladší generace vnuků a pravnuků bývalých německých občanů. Ti přitom nežádají o udělení německého občanství, ale pouze o jeho zjištění. Stávají se tak německými občany "původem". Proto neztrácejí české občanství, nemusí se do SRN stěhovat a dokonce ani neprocházejí jazykovou zkouškou. Německý Europass - vstupenku k plnohodnotnému členství v EU pro svoji rodinu, si mohou vyřídit písemně z poklidu českého domova a neztratí přitom nic ze svých současných českých jistot.

Pravicové politické strany v Německu a Rakousku požadují po České republice, aby se vzdala Benešových dekretů s poukazem na fakt, že odporují evropskému právu a lidským právům obecně. Jistě, odporují mu a ČR by nemohla být do EU přijata, pokud by se jimi i dnes řídila, například kdyby německým investorům na jejich základě znovu konfiskovala majetek. Ale pouhé jejich zachování v českém právním řádu jako "vyhaslých" možné je a dokonce lze od nich odvozovat legalitu majetkových poměrů vzniklých po roce 1945. Stejně tak, jako se Německo v zákonu o občanství řídí právními normami vyplývajícími z mnichovské dohody, přestože dohoda samotná je již neplatná a byla dokonce zrušena na mezinárodní konferenci v Postupimi v roce 1945.

FRANTIŠEK EMMERT

obsah | publicistika