Koho si váží svět

Anglický deník The Times přinesl v pondělí obsáhlý nekrolog generála Františka Peřiny, v němž zdůraznil jeho odvahu v bitvě o Francii, zarputilost, s níž i s osmnácti střepinami v noze se vrhal znovu do bojů, a udatnost v řadách slavné 312. československé stíhací perutě Královského letectva. Také naše média se s velkým hrdinou rozloučila důstojně, až na Haló noviny, které jeho skon přešly, což lze brát jako potvrzení kontinuity. Komunistický tisk o něm mlčel padesát let a mlčí dál.

Mimochodem, dnešní bolševici mi připomínají profesionální plačky, ochotné se kdykoli rozbulit v nytí po jejich starých zlatých časech. Hlavním sbormistrem je samozřejmě předseda KSČM Vojtěch Filip, který se před čtrnácti dny v Haló novinách roztesknil při vzpomínce na májové dny: "Bývalo zvykem, že v předvečer 1. máje byli vyznamenáváni ti nejlepší hrdinové práce, ať již svých výsledků dosáhli rukama nebo duševními výkony... Dělníci, rolníci, příslušníci inteligence jak vědecké, tak tvůrčí, byli tehdy váženými občany. Společnost ukazovala, že si jich váží, že vysoce cení jejich práci." Společnost? Nebyla to spíš strana a vláda, která odměňovala své nejvěrnější posluhy, přadleny, hornické předáky nebo Ivana Skálu? Filip srovnává: "Nyní hodnocení úspěšnosti dostalo zcela jiné rozměry... Už to není schopnost pracovat pro druhé, dokázat něco, co posune zemi zas o kus kupředu, ale jak a kolik se tomu či onomu podaří nashromáždit finanční prostředky a další bohatství..." Estébáček zapomněl právě na osobnosti formátu Peřiny a dalších pilotů, které docenil až polistopadový režim. Místo Manifestu by si měli naši komunisté memorovat jména jako Peřina, Pernický nebo Šiška.

Druhý světový "zářez" Česko učinilo v Americe. Po úspěchu Anny Geislerové a Slámova Štěstí loni v září v San Sebastianu přinesl minulý víkend trofeje hereckému týmu Vejdělkovy komedie Účastníci zájezdu a jmenovitě Evě Holubové na newyorském filmovém festivalu Tribeca. Akce sice nemá věhlas Cannes nebo Benátek, jak jsem se tam osobně přesvědčil před dvěma roky, obrovským zájmem mladých amerických "baťůžkářů" se víc podobá uherskohradišťské LFŠ. Herecké ceny tu ovšem žádní nazdárkové nedostávají (loni vyhrála Felicity Huffmanová za roli ve snímku Transamerica, posléze nominovaná na Oscara) ani nerozdávají. V porotě, které se Holubová nejvíc líbila, seděl třeba irský režisér Terry George, nominovaný na Oscara za Hotel Rwanda, žijící klasik afroamerické kinematografie Melvin Van Peebles a anglická herečka Trudie Stylerová, Stingova manželka a matka čtyř jeho dětí.