Střežme jako oko v hlavě historii krajanstva

Do obecného povědomí ještě neproniklo přesvědčení o úzké souvislosti historie naší vlasti a dějin zahraničních Čechů, o důležitosti uchovat doklady o významné dějinné úloze, kterou sehráli v minulosti naši krajané v cizině. A přitom o samotný vznik našeho státu v roce 1918 se zasloužilo české a slovenské zahraničí. Zmapovat pro historii co nejpřesněji bychom měli také odchody našich lidí do světa za prací, stejně jako později do politického exilu. A také jejich návraty do země, ať už po válce nebo po roce 1989.

Bylo dobře, že český prezident vyznamenal in memoriam krajanského aktivistu a redaktora Františka Váňu za uchovávání písemností dokumentujících život Čechů v Austrálii.

Písemné kulturní dědictví krajanských obcí a jejich významných osobností schraňuje také Archiv Národního muzea v Praze (např. dokumentaci z Podkarpatské Rusi), Archiv a knihovna Náprstkova muzea, Archiv Akademie věd ČR, Archiv Univerzity Karlovy, Nezávislá knihovna Libri prohibiti, Čs. dokumentační středisko v Praze a Centrum pro exilová studia při Univerzitě Palackého v Olomouci.

Krajanská veřejnost přistupuje k potřebě uchovávat písemné záznamy nejednoznačně. Kroniky, fotografie, dopisy, ba i staré účetní knihy jsou dobře opečovávány spolky např. v Belgii nebo ve Švýcarsku. Naopak v Rakousku se vedou spory o to, které z písemných památek komu patří, přičemž mnohé záznamy hodné archivování zůstávají v soukromých rukou, ba jsou dokonce likvidovány pozůstalými vystěhovalců, kteří už neumějí česky a nemohou ani znát jejich hodnotu.

O těchto otázkách se vedla disputace na mezinárodní konferenci Státního ústředního archivu (SÚA) v Praze-Chodovci na přelomu září a října u příležitosti 50. výročí existence této významné moderní instituce, která ukládá archiválie na špičkové světové úrovni a poskytuje je ke studiu domácím i zahraničním badatelům. Pracovníci SÚA poskytli také pomoc při vyhodnocení, třídění a ukládání archiválií u subjektů v zahraničí, např. Školskému spolku Komenský ve Vídni nebo Svazu Čechů v Chorvatsku. Český archivář Jiří Vichta napomáhá při pořádání velmi hodnotného archivu a knihovny Sokola New York.

Pracovník SÚA PhDr. Jiří Křesťan, CSc., ve svém referátu ocenil, že z iniciativy prezidenta Československé společnosti pro vědy a umění Miloslava Rechcígla, vynikajícího znalce českého kulturního a archivního dědictví v Americe, se loni v listopadu konala ve Washingtonu konference, která povzbudila zájem o záchranu krajanských archivů, ať se nacházejí kdekoliv - v zemi působení příslušného krajanského spolku, nebo v České republice. Poté, co si loni na přelomu září a října prohlédli prostory SÚA účastníci Týdne zahraničních Čechů, který se koná v Praze každé dva roky, lze s jistotou konstatovat, že krajané získali k archivu maximální důvěru. Převážná většina českých krajanských organizací v zahraničí dnes už ani v nejmenším nepochybuje o tom, že dědictví zanechané po předcích bude opatrováno s největší péčí a ku prospěchu českého národa právě ve Státním ústředním archivu. Řečeno slovy Dany Zátopkové, která archivu věnovala své i manželovy olympijské medaile: "Myslím, že se tady v archivu dočkají nejlepší péče a ochrany."