Historik: Zprávy agentky z cely jsem našel náhodou

Unikátní materiál -zprávy z cely Milady Horákové - našel asi před třemi lety historik Karel Kaplan v Národním archivu. Psala je agentka Vlasta H., kterou nasadila na Horákovou tajná policie. Trávila s ní dlouhé hodiny, když byla Horáková ve vazbě.

Hledal jste něco takového?

Ne, nic takového jsem nehledal, ani nečekal, že tam najdu. Můj výzkum byl zaměřen na něco úplně jiného. A přitom jsem našel záznamy z té cely.

Překvapilo vás to?

Ano. Byl jsem tím opravdu hodně překvapený. Obvykle podobné materiály bývají spíše ve spisech Bezpečnosti. Ale tyto spisy v případě Milady Horákové neexistují, tedy přesněji, nenašel jsem je, a tak předpokládám, že byly zničeny. Zprávy z cely bych očekával spíše tam.

Agentka byla na Horákovou nasazena z donucení?

Ano, její příběh je velice smutný. Myslím, že ji těmi zprávami nijak nepoškodila. Byla samozřejmě úkolována, na co se má ptát. Ale mohla ji poškodit tím, že psala, v jaké je například právě náladě.

Jsou ty záznamy cenné?

Takové zprávy z věznice mají jednu zvláštnost. Popisují například reakce vězňů, kteří přijdou od výslechu a teprve v cele reagují. Říkají, k čemu je donutili mluvit, k čemu ne, co nechtěli přiznat a podobně.

Co na vás osobně nejvíc zapůsobilo?

Zpráva o tom, jak Horáková reagovala na dopis od své dcery. Víte, člověk se do těch poměrů těžko dnes dokáže vžít. Ta izolace, to muselo působit hrozně...

Zachovaly se jiné podobné zprávy z cel významných vězňů padesátých let?

Pokud měli o soudní spisy zájem vedoucí představitelé, tak se většinou zachovaly. Například o někdejšího ministra vnitra Rudolfa Baráka měl zájem prezident Novotný a zprávy z jeho cely jsou v Novotného archivním fondu. Zprávy z cel u těchto monstrprocesů totiž dostávali vedoucí funkcionáři. Jestli zprávy z cely Horákové měl v ruce Gottwald, to zaručit nemohu, ale jinak se o podobných věcech nechával velmi dobře informovat. Ale tyto zprávy měl v ruce zcela jistě tehdejší ministr národní bezpečnosti Ladislav Kopřiva.

Dá se těmto zprávám věřit?

Můj názor je takový, že agenti psali, co slyšeli, jen se do toho může promítnout jejich výklad, jejich interpretace. Ale že by si něco vymýšleli, je nepravděpodobné, protože v celách většinou bylo odposlouchávací zařízení. To sice nefungovalo pořád, ale ta konfidentka si nemohla být jistá, že ji právě v dané chvíli neodposlouchávají...

Nemůže zveřejnění podobných materiálů uškodit památce Horákové?

Určitě ne. Z některých materiálů člověk může mít dojem, že například Horáková vše přiznává, ale ono to tak není. Ona nepopírala, že se například scházela s těmi a těmi lidmi, ale protestovala proti tomu, aby to bylo označeno za vlastizrádné jednání. Ona tuto zemi milovala, a tak bylo pro ni nepředstavitelné, že by se vůči ní mohla dopustit vlastizrady.

(san), MF DNES

obsah | publicistika