Reforma po česku - bude ještě hůř

Vyšší daně, nižší nemocenská, pozdější odchod do důchodu, zmrazení platů učitelů. Dále přísnější režim pro dlouhodobě nezaměstnané či větší zatížení živnostníků. To jsou v kostce ty nejbolestnější kroky, které se Čechům snaží vnutit Špidlova vláda v rámci boje za ozdravení předlužené státní pokladny.

V Česku to začíná vřít podobně jako v Rakousku či ve Francii. Učitelům dochází trpělivost, prý nejen kvůli platům, ale kvůli dlouhodobému zanedbávání školství. Populární ministr obrany hází po seškrtání peněz flintu do žita. Odbory se bouří. Bude reforma opravdu tolik bolet? Ano, ale naplno zřejmě až v příštím kole. Odvážnější opatření, jako je právě pozdější odchod do důchodu, se odkládají na pozdější roky. A reforma se opírá o přehnaně optimistický odhad vývoje ekonomiky. Ke splnění vyhlášených cílů bude třeba ještě přitvrdit.

Nepůjde to do živého

Bohuslav Sobotka, jenž vsadil svou politickou kariéru na kult reformátora a zachránce předlužené země, popisuje chystané kroky dvěma slovy: "Naše kroky jsou ambiciózní, ale realistické." Když o svých záměrech přesvědčoval minulý týden kolegy v parlamentu, z úst Sobotkových spojenců padala utěšující slova o tom, že toto kolo reforem "nepůjde do živého".

Co tím chtějí vládní politici říci? Například to, že zpočátku budou do parlamentu předkládat jen první, méně radikální dávku změn. Sněmovnou dosud prošel z celého balíku jediný zákon, a sice zvýšení DPH pro telefonování a některé další služby. V létě chce zvednout spotřební daně z cigaret a pohonných hmot, omezit podporu stavebního spoření, prosadit přísnější zákon o nemocenské a ztížit čerpání sociálních dávek lidem, kteří se vyhýbají práci. Od příštího roku má stoupnout také pojistné pro živnostníky.

Couvat už se nedá

Až poté, co tyto kroky projdou, a bude tím zachráněn státní rozpočet na příští rok, chce ministr práce Zdeněk Škromach zahájit boj o nejtvrdší bod celé reformy: pozdější odchod do důchodu. Ten lidé plně pocítí nejdříve za deset let, ale dopady jsou nemalé. Ženy kolem čtyřicítky by měly pracovat o čtyři roky déle. V Rakousku bude dnes kvůli obdobnému návrhu podruhé stávkovat celá země.

Na rok 2006 se podle aktuálního materiálu ministerstva financí odkládá také "rychlá a hluboká reforma" sociálních dávek. Až úplně nakonec má přijít na řadu velká penzijní reforma pro mladší ročníky. Ta je však nyní pouhou vizí, která se může uskutečnit jen v případě dlouhodobé podpory od opozice. Podle bývalého ministra financí Pavla Mertlíka však už vláda nemůže couvnout. "Vážnost problému si spolu s vládou osvojila i česká veřejnost. Tento proces je nevratný. Žádná vláda se již z reformy nevylže."

Všechna čísla nesedí

Veškeré úsilí vláda zaštiťuje ústředním slibem: stáhnout do roku 2006 schodek rozpočtu z šesti na čtyři procenta HDP. K tomu bude muset prosadit ještě novou vlnu škrtů, o níž dnes nemluví. Ve svém plánu si totiž ministři pomohli příliš růžovou prognózou vývoje ekonomiky. V roce 2006 počítají s nominálním růstem HDP o 8,5 procenta, což je vysoko nad odhady ekonomů.

Co všechno vláda v reformě chystá

Telefonování, internet, instalatéři, právní služby a desítky dalších položek budou od ledna 2004 zatíženy daní z přidané hodnoty 22 %. Nyní je daň pět procent. Nestlačí-li ceny konkurence, přijde zdražení. Kdo platil měsíčně za telefon 500 korun, od ledna zaplatí 580. Kupon Go za 300 korun může podražit až na 350.

2. Spotřební daně

Daně za litr nafty stoupnou od ledna 2004 o 2,40, u benzinu o korunu. Pokud nezlevní ropa či dolar a pokud si pumpy nezačnou více konkurovat, pohonné hmoty od ledna zdraží. Krabička cigaret zdraží nejméně o pětikorunu, za čtyři roky bude stát 80 korun. Půllitr lihoviny zdraží až o osm korun.

3. Daň z příjmu

Zůstanou současné sazby, ale až do roku 2006 zůstanou také dnešní pásma pro daňové sazby a odečitatelné položky (pouze odpočet za dítě má mírně vzrůst). To při růstu mezd znamená větší daňový odvod.

4. Dědická daň

Stoupne na dvojnásobek, tj. na úroveň daně darovací (od července 2004). Děti a manželé budou nadále od daně osvobozeni.

5. Daň z nemovitostí

Stoupne u pozemků, bude se počítat z jejich tržní hodnoty (od ledna 2005).

6. Stavební spoření

Maximální státní podpora u smluv uzavřených po 1. lednu 2004 klesne z 4500 na 3000 korun.

7. Pojistné pro podnikatele

Každý podnikatel a živnostník bude odvádět tolik, jako by byl zaměstnán a bral 40 procent průměrné mzdy. Měsíčně zaplatí sociální a zdravotní pojistné asi 3000 korun, ať má zisk nebo ne. Uvažuje se o paušální dani pro dlouhodobě ztrátové. Má-li živnostník zisk, základ pro sociální a zdravotní pojištění stoupne z 35 na 50 % zisku.

8. Daně ze zisku podniků

Klesne do roku 2006 až na 24 procent. Firmám se však omezí některé odpočty, například automobily půjde odepsat jen do výše 1,5 milionu korun.

9. Daň z převodu nemovitostí

Klesne z pěti na tři procenta od července 2004.

10. Daňové úniky

Zákaz prodeje tabáku a lihovin na tržištích (od ledna 2004), povinnost používat na tržišti registrační pokladnu, kolkování alkoholu. Povinnost hlásit finančnímu úřadu nákup drahého majetku (hranice není dosud známa).

11. Penze a dávky

Dnešním důchodcům porostou penze jen minimálním tempem, zhruba třikrát pomaleji než mzdy. Za předčasný odchod do důchodu bude penze trvale krácena, studium se nebude započítávat do odpracovaných let. Po roce 2007 se má hranice důchodu zvyšovat až na 63 let pro všechny, i pro matky s dětmi (dopad hlavně na muže před padesátkou a ženy kolem čtyřicítky).

12. Velká penzijní reforma

Vláda připravuje zavedení individuálních fiktivních účtů a systém, kdy důchod více závisí na počtu odpracovaných let a celoživotní mzdě. Teoretický dopad na ročníky 1960 a mladší.

13. Nemocenská

Dávky v pracovní neschopnosti se budou počítat jen z 90 procent platu, v prvních třech dnech klesnou na čtvrtinu platu (od roku 2004), od roku 2005 má nemocenskou hradit v prvních dvou týdnech zaměstnavatel.

14. Státní zaměstnanc

i Státní zaměstnanci budou rozděleni do 16 tabulkových tříd s minimálním zvýšením mzdových prostředků, což některým profesím sníží mzdu. Ministerstva zruší šest procent míst.

15. Další škrty

Vláda bude muset škrtat v běžných výdajích ministerstev, zatím se mluví o snížení výdajů pro armádu a na vědu a výzkum.

Pramen: Ministerstvo financí, Pozn.: Není-li uvedeno datum, pak o něm dosud není rozhodnuto (krok se neplánuje dříve než v roce 2005). * zákon již prošel sněmovnou. Záleží na vůli vlády, není třeba souhlasu parlamentu; ostatní body jsou návrhy schválené vedením stran vládní koalice, ve vládě a v parlamentu se budou teprve projednávat.