Slovenština versus čeština
Patříte-li mezi počítačově gramotné obyvatele České republiky a máte-li přístup k celosvětové síti Internet, jistě si nenechte ujít náš Internetový dotazník, který je součástí rozsáhlejšího výzkumu v oblasti česko-slovenské spolupráce. Dotazník se stručnou charakteristikou naleznete na internetové adrese: http://jdi.na/vyzkum. Prostřednictvím našeho formuláře se budete moci vyjádřit k aktuálním (zejména jazykově orientovaným) otázkám vztahu slovenštiny a češtiny na území České republiky. Samotný dotazník si klade za úkol rekogniskovat aktuální postoje Čechů ke slovenské menšině v ČR se zaměřením na jazykovou (ale i kulturní) oblast, která je promítnuta do vyučovacích osnov ZŠ. Základní škola je totiž v současnosti (vedle médií, zejména TV) zřejmě jedinou oblastí, ve které dochází ke vzájemnému kontaktu slovenštiny (slovenským jazykem i literaturou) a naší mládeží. Pro ty, kteří zažili federalistické uspořádání naší země před rokem 1993, nedělá takřka žádné problémy porozumět slovenštině alespoň v pasivní formě (tj. pochopení obsahu). Jaká je však situace u naší mládeže ? Rozumí naši "školou povinní" slovenštině tak, jako jsme jí rozuměli i my ? Odpovědi na tyto (a další otázky) nám dají výsledky sociolingvistických výzkumů, probíhajících na našem území od roku 1997. Z výsledků výzkumů jen krátce: sonda do úrovně pasivního bilingvismu slovenštiny na území našeho státu prokázala, že se naše jazyky postupně oddalují. Zatímco v roce 1997 takřka 55 procent respondentů odpovědělo na zadané otázky (týkající se zejména znalosti slovní zásoby slovenštiny) správně, o 2 roky později, tedy v roce 1999 bylo správných odpovědí cca. 50 procent. Úroveň pasivního bilingvismu u nás pomalu klesá, což je způsobeno z větší části zpřetrháním velkého množství kulturních vazeb (zejména v oblasti médií - TV). A jaké jsou názory obyvatel ČR na česko-slovenské vztahy v současnosti ? Nechme hovořit samotné respondenty:
Otázka: Myslíte si, že má smysl podporovat jazyk slovenské minority v ČR ? Pokud ano, jakými způsoby ? Z odpovědí: Má smysl: · Proč ne? Proč se zbavovat možnosti ovládat další jazyk, zvlášť když je tak velmi podobný naší mateřštině? A prostředky podpory slovenštiny u nás? Vydávání více slovenských knih, zařazování slovenských filmů a pořadů do hlavního sledovacího času, slovenské pohádky, kazety, přednášky, sblížení se s jazykem díky televizi a knihám už v předškolním věku a jeho rozvoj ve škole... · Podpora tisku ve slovenštině, nedabovat určité typy pořadů, do různých debatních pořadů zvát lidi ze Slovenska. · Je to krásná řeč a osobně ji slyším ráda. Připadá mi lepší, když Slovák mluví dobře slovensky, než třeba špatně česky. · Aby se v minimálně zkreslené formě jejich jazyk udržel a mohl jazykovědně zkoumat. · Všemi možnými způsoby. Hlavně v televizi. · Smysl má cenu podporovat všechny minority,nejenom slovenské. Protože každá minorita nám může něco dát - minimálně schopnost tolerance. Nemá smysl: · Když tu chtějí žít, ať se naučí jazyk této země...jako každá jiná menšina...
· Pro mě zbytečné, mladší generace možná uvítá překlady...
· V literatuře jsem se nesetkala s tím, že by byl překlad zcela rozdílný, a tudíž jsem s překlady spokojená, ale není nad to přečíst si knihu v originálu, co se týče film a TV pokud jsou mluvené ve slovenštině, normální Čech jim rozumí, a nesetkala jsem se s tím, že by film - slovenský - byl přeložen do češtiny, podle mě není důvod. · Filmy a TV pořady by se měly vysílat v původním znění - bez překladů. Také nechápu, proč návody na zboží jsou psány česky i slovensky. Vždyť dříve jsme to brali jako jeden "dvojjazyk".
Otázka: Myslíte si, že by měly být slovenské texty (psané i mluvené) zařazeny spolu s přiměřeným poučením o slovenštině již do výuky na základní nebo střední škole ? Převládá ANO · Slovenština je češtině velmi blízká.Máme společnou kulturu, část historie a vývoje, proč to nepředávat dalším generacím...? · Slovenština je češtině velmi blízká · Společné dějiny ... · Rozumět Slovenštině patří do základů vzdělanosti · Příbuzenstvo · Rozhodně bych slovenštinu do našich skol nevkládal způsobem výuky (jako jiných jazyku (slovíčka,diktáty...)), ale proč studentům/žáčkům občas nepředložit literární hodnoty sousedního státu, právě proto, ze část historie máme společnou.
Co říci závěrem ? Myslím si, že problematika vztahu ČR a SR je stále aktuální, vztahy mezi oběma zeměmi by měly být nadále upevňovány, což by se mělo odrazit zejména v kulturní a jazykové spolupráci. Nechceme-li, aby další generace ztratily to, co pro nás bylo samozřejmostí, tedy schopnost pasivního bilingvismu slovenštiny jako našeho "druhého mateřského jazyka", je třeba slovenštinu alespoň v minimální nezbytné míře prezentovat i na ZŠ. MGR.KAMIL KOPECKÝ, PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO OLOMOUC
| obsah | publicistika |