Postavili by nám tu Kreml, kdybychom jim o to řekli

Po letech se mohli podívat minulosti do očí. Lidé ze Zaječova ve středních Čechách si včera připomněli, že jejich obec proslula svou vděčností sovětským vojákům, kteří v roce 1968 okupovali Československo. A to díky dokumentárnímu filmu z roku 1970, jehož část včera uvedla Česká televize v rámci celodenního vysílání mapujícího 50 let televize.

"Když sem přišli naši přátelé, měli jsme z toho radost. Moc jsme si jich vážili, snažili jsme se pro ně co nejvíce udělat," říká ve filmu o okupantech jedna z žen. Zatímco většina národa v té době sovětské vojáky nenáviděla, žena i řada dalších vystupujících o nich mluvili v superlativech. "Už je to minulost," tvrdí dnes tehdejší kronikář Karel Černý, který zaznamenal natočení oslavného filmu i do kroniky. "Nebyl jsem nějaký sympatizant komunistů, ale byla ustavena komise KSČ, dali mi zápis, který jsem musel do kroniky napsat, no," vzpomíná. "Ve filmu mluvili většinou členové strany, kteří by i dnes měli stejný názor jako dříve," dodává. Většina lidí z filmu už zemřela, ti, kteří žijí, mluvit nechtějí.

"Rodiče sice ve filmu nevystupovali, ale často říkali, že to byla zvláštní doba," povídala včera Marcela Fenclová. "Zajímalo je však spíše, kdo se ve filmu objevil a jak vypadal." Pryč už je prý také opovržení, které k Zaječovským pociťovali lidé z okolních vesnic. Obec "přejmenovali" na Brežněves. A odmítali kupovat i brambory, které Zaječovským pomáhali Sověti sbírat.

"Tehdejší nenávist okolí nebyla namířena proti všem obyvatelům. I tady dříve žila celá řada slušných lidí, kteří s okupací nesouhlasili," vysvětloval včera Antonín Smejkal, který pochází z nedalekého Komárova. "Tu dobu si dobře pamatuji. Film se ale dnes musí brát hodně s nadhledem, byla to těžká doba, která se nedá hodnotit podle dnešních měřítek," míní Smejkal.

A jaká jsou dnešní měřítka Zaječovských? Poslední místní volby vyhráli komunisté, starostou je Josef Hrubý, který za ně jako nestraník kandidoval. "Že by se lidé o tom filmu bavili veřejně, to ne, ale po straně si o něm určitě povídají. Ale že by se někdo někomu smál nebo vyhrožoval, to ne," prohlašuje. Kandidovat za komunisty mu nevadí, podle něj lidé na vesnici žijí každodenními problémy, ne politikou. Lituje jen jednoho - že v roce 1968 nedokázali Zaječovští využít přátelství se Sověty k tomu, aby vojáci v obci něco pořádného vybudovali.

"Kdybychom v té době od nich chtěli tady mít postavený třeba Kreml, tak bychom ho tady měli," míní starosta Hrubý.

RADEK BARTONÍČEK, IVO ČERMÁK, MF DNES

obsah | publicistika