Slováci berou průměrně 13 tisíc

Slovensko je právem předhazováno svým sousedům coby vzor ekonomických reforem. Avšak pokud jde o výši platů, většina Slováků by možná dala přednost životu v Česku. Směrem na západ od řeky Moravy jsou totiž mzdy v průměru u třetinu vyšší.

Podle čtvrtečních informací Slovenského štatistického úradu průměrný hrubý výdělek vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňským rokem o 7,5 procenta a dosáhl výše 17 223 slovenských korun (zároveň statistici oznámili, že slovenská ekonomika v 1. čtvrtletí zpomalila růst o procentní bod na současných 6,3 procenta).

Z růstu platů v zemi celkem čtyři a půl procenta ukousla inflace a Slováci si reálně na výplatních páskách polepšili jen o tři procenta. "Největší podíl na tom měla deregulace cen energií, ale částečně i zavedení vyšších tax u spotřebních daní," uvedl analytik Poštovnej banky Miroslav Smal.

Růst mezd na Slovensku se tak zvýšil přibližně jako v České republice. Nicméně pokud porovnáme, kolik si kdo vydělá, je mezi zeměmi bývalé federace stále výrazná propast.

Výhodný kurz pro Česko

Kdyby se hodnota průměrné mzdy na Slovensku vydělila současným kurzem, přijde si průměrný Slovák měsíčně na 12 872 českých korun. Na takové úrovni bylo Česko, kde letos činila průměrná mzda v prvním kvartále téměř 19 tisíc korun, na začátku roku 2000.

Silnější kurz české měny pak výrazně mění v český prospěch i pohled na výši odměn v jednotlivých profesích. Například v bankovnictví, kde jsou na Slovensku stejně jako v Česku nejvyšší výdělky, si lidé přijdou přibližně na 40 tisíc slovenských korun, po přepočtu na českou měnu to však je už jen 30 tisíc. Plat v tomto sektoru v Česku se přitom vyšplhal přes hodnotu 44 tisíc korun.

Naopak na opačném konci slovenského platového žebříčku se nacházejí zaměstnanci ve stavebnictví, sociálních službách, ale i v pohostinství, jejichž měsíční výdělky se pohybují okolo 13 tisíc slovenských korun a v přepočtu tak nepřesahují ani 10 tisíc Kč hrubého.

S výjimkou pohostinství se čeští zaměstnanci mohou oproti svým slovenským kolegům pochlubit téměř dvojnásobným výdělkem.

Nejdřív RVHP, pak Mečiar

Podle ekonomů byl rozdíl mezi oběma zeměmi patrný již v době dělení federace. "Slovensko bylo též dramaticky poznamenáno rozpadem RVHP a předchozí závislostí na těžkém zbrojním průmyslu," uvedl analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.

Ekonomové se shodují, že hospodářský rozmach země v 90. letech zpomalil nástup Vladimíra Mečiara k moci. Jeho vláda způsobila především zaostávání Slovenska v přílivu zahraničních investic. Tím se prohluboval odstup země nejen od západní Evropy, ale i od Česka.

Tento trend se otočil až s nástupem vlád současného premiéra Mikuláše Dzurindy, který ekonomickými reformami postavil zemi na nohy a učinil z ní ekonomického tygra na evropském kontinentu.

Ekonomové považují kombinaci razantních reforem a nižších mezd za dobré lákadlo pro zahraniční investory. Podle slovenské analytičky Márie Fehérové politici neváhali kdykoliv sáhnout k zvýšení platů od svých psacích stolů. "Před volbami se růst mezd zvýšil, ale po nich zase docházelo k jejich reálnému poklesu," vysvětluje analytička.

Na nákupy do Česka

Nižší úroveň výdělků sama o sobě ještě nemusí znamenat, že místní lidé jsou chudí. Například Česko je výší svých mezd výrazně za Německem či Rakouskem. Lidé si však vzhledem k nízkým cenám potravin mohou dovolit mnohem více, než je patrno z čísel.

Toto srovnání však pro Česko a Slovensko v mnoha ohledech neplatí. Ačkoliv Slováci mají nižší platy, mnozí z obyvatel pohraničí jezdí nakupovat potraviny do Česka, protože jsou zde levnější.