Azyly občanům ČR ztěžují vyjednávání s Unií

Skutečnost, že loni dostalo azyl v evropských zemích 42 českých občanů, začala hrát svou roli v jednání o členství Česka v EU. Někteří poslanci Evropského parlamentu (EP) totiž z toho začali vyvozovat, že Česko zřejmě nesplňuje základní politická kritéria.

"Za této situace se tvrzení, že kandidátské země splňují politická kritéria, rovná strkání hlavy do písku. Nelze to přece říkat a nevidět, že nezávislé soudy v EU udělují azyl lidem na základě důkazů o diskriminaci a pronásledování," říká Lousewies van der Laanová, nizozemská místopředsedkyně výboru pro lidská práva a svobody v EP.

Podle výsledků průzkumu Eurobarometer, které pro potřeby summitu v Seville zveřejnila Evropská komise, považuje boj proti ilegální imigraci za prioritu pro EU 80 procent jejích obyvatel. Příchod občanů kandidátských zemí, vesměs romského původu, do EU, považuje tamní obyvatelstvo za stejnou imigraci jako z Balkánu či Maghrebu, která u nich vzbuzuje stále větší obavy.

Rozšíření na východ je prvořadou povinností pouze podle 29 procent obyvatel EU. Podle statistiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Nizozemce Ruuda Lubberse požádalo loni v zemích EU, v Norsku a ve Švýcarsku o azyl 2346 českých občanů vesměs romského původu. Nejvíce v Británii (930), kde pět z nich dostalo azyl na základě humanitárních pohnutek. Tytéž důvody vedly k uspokojení 11 českých azylantů v Nizozemsku. Irsko udělilo 26 občanům ČR azyl z důvodů doloženého pronásledování. Více uspokojených azylantů pocházelo podle této tabulky pouze z Rumunska.

(lan), PRÁVO

obsah | svět - svet