Češi pracují načerno v Rakousku

Třeba jen na jediný den jezdí pracovat za hranice někteří nezaměstnaní z jižních Čech. Takovou občasnou výpomoc jim pak české úřady těžko dokazují a podporu v nezaměstnanosti jim proto nemohou odebrat.

Zatímco ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach navrhuje snížení státní finanční podpory lidem, kteří nechtějí pracovat, řady nezaměstnaných se zřejmě ani takové opatření příliš nedotkne. Ředitelé úřadů práce, ale i starostové obcí zejména v příhraničí s Německem a Rakouskem říkají, že pro mnoho zdejších obyvatel je podpora v nezaměstnanosti jen jakýmsi vítaným přilepšením k vyšším příjmům ze zahraničí. Mnoho lidí jezdí například do Rakouska rozvážet reklamní letáky, další se živí občasnou výpomocí rakouským známým na stavbách či na zahradě. A tyto příjmy - společně s podporou v nezaměstnanosti - často přesahují průměrnou mzdu v příhraničních okresech.

"Nezdá se mi, že by právě v Kaplici bylo takřka 10 procent nezaměstnaných. To číslo může těžko odpovídat realitě," tvrdí starosta jihočeské Kaplice Ferdinand Jiskra. Otázkou podle něj zůstává, kolik zdejších obyvatel, evidovaných na úřadu práce, pracuje načerno, zejména v nedalekém Rakousku. "Když tam někdo odjede třeba na den, takzvaně na melouch, nikdo mu žádnou černou práci neprokáže," říká Jiskra. Fakt, že řada obyvatel příhraničí právě tímto způsobem zneužívá sociální pomoc, je údajně veřejným tajemstvím.

Ani přísné kontroly Rakušanů nic nezmohou

"Jestliže někdo jezdí do Rakouska pracovat nepravidelně, obtížně se mu něco dokazuje," řekl ředitel Úřadu práce v Českém Krumlově František Petera. Když má podle něj úřad podezření, že nezaměstnaný načerno pracuje v zahraničí, snaží se mu alespoň znepříjemnit život. "Takového člověka zveme na pohovor v nečekaných termínech. Jenže řada lidí prostě jede na melouch, když potřebuje peníze a našim kontrolám se přizpůsobí," dodal Petera.

I když podle jeho slov Rakušané velmi přísně kontrolují nelegální zaměstnávání cizinců, nejsou schopni postihnout každou občasnou výpomoc například při údržbě zahrady či domu. A lidé z příhraničí už mají většinou v Rakousku tak dobré kontakty, že jim shánění podobné práce nedělá potíže.

"Tady se jen těžko shánějí řemeslníci a přidavači na chalupu. To, co jim nabízím, se jim zdá málo," stěžuje si majitel jedné z rekreačních chalup na Kaplicku. Přitom například v Dolním Dvořišti, ležícím přímo u hranic, je bez práce více než 13 procent obyvatelstva. Velmi oblíbenou možností přivýdělku zejména mladých lidí zůstává roznášení reklamních letáků v rakouském Linci a dalších městech. "Roznáškové firmy opravdu stále shánějí české pracovníky. Výdělek vám ale neřeknu," řekla Veronika Vebrová z českobudějovické pobočky rakouské reklamní agentury PLM.

Tato agentura ve svém časopise často uveřejňuje inzeráty s nabídkou zaměstnání při roznášce reklamních tiskovin do rakouských domácností. České úřady přitom mají jen malou šanci, že takto "zaměstnané nezaměstnané" odhalí a potrestají. "Občas někdo oznámí, že jeho nezaměstnaný soused třeba jezdí do Rakouska dávat krev či kostní dřeň a přitom bere podporu," říká vedoucí pobočky Úřadu práce v Kaplici Jindra Vávrová. I takové udání se však podle ní jen těžko prokazuje, pokud se nejedná o stálý a pravidelný příjem.

MAREK KERLES

obsah | svět - svet