Češi budou řídit 1600 vojáků v Kosovu

Armáda už není v NATO nosičem vody. Aliance jí poprvé svěřila velení nad mezinárodním vojenským kontingentem KFOR v Kosovu. Ten kontroluje čtvrtinu etnickými bouřemi zmítané země.

Roli pouhých pěšáků dosud v NATO sehrávali Češi. Avšak již za pár týdnů se to mění. Česká armáda se ujímá velení nad velkým uskupením vojsk v Kosovu, které tvoří 1600 Švédů, Finů, Irů, Slováků a Lotyšů. Kontingentu má velet Aleš Vodehnal. "Nechci se našich vojáků dotknout, ale dosud při akcích aliance plnili většinou úlohu jen jakési ,potravy pro kanony'. Teď nastal zlom: nabízíme management, který bude řídit velkou, riskantní akci v zahraničí," říká náměstek ministra zahraničních věcí Jan Winkler. Diplomat to považuje za jasný důkaz o tom, že česká armáda se stává kvalitním evropským vojskem. "Alespoň pokud jde o zahraniční mise," dodává.

Odpovědnost za životy spojenců...

Než se však aliance odhodlala, že Praze svěří velení důležité akce, jako je ta v Kosovu, důkladně si schopnosti Čechů testovala: v Afghánistánu, Iráku, Kuvajtu či v Bosně. "A nebylo to jen tak," přiznává šéf generálního štábu Pavel Štefka.

Operace KFOR v Kosovu patří k nejsložitějším misím aliance, zvláště poté, co se v zemi vyostřily etnické spory. Natolik, že se vojáci sil KFOR ocitají mnohdy v životu nebezpečných situacích.

Obtížnost nové úlohy Čechů v Kosovu vidí proto Radek Khol z Ústavu mezinárodních vztahů i v tom, že budou rozhodovat o životech spojeneckých vojáků, na což až dosud nebyli zvyklí. Bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý tvrdí, že při plánování vojenských akcí jde o jednu z nejcitlivějších věcí.

"I my jsme s tím měli v Bosně problém. Ale věřili jsme tehdy Britům, že pečlivě zváží všechna rizika, než vyšlou naše vojáky do akce, v níž se jim může něco stát. Žádný stát nesvěří své vojáky špatnému velení," tvrdí Šedivý.

Aleš Vodehnal, který se tento týden na Balkánu připravuje na převzetí velení nad mezinárodním kontingentem, tvrdí, že Brusel velmi stál o to, aby se Češi v Kosovu ujali žezla. "Teď se i s pomocí Američanů tvrdě připravujeme."

... i odvaha potlačit bouře

Armáda musela Brusel přesvědčit nejen jazykovými schopnostmi důstojníků, technickým vybavením štábů, ale i tím, že pokud dojde v Kosovu opět k etnickým bouřím, nebudou mít Češi problém rychle a efektivně zasáhnout. "A tuhle důvěru z nových členů NATO nikdo kromě Poláků (2500 vojáků v Iráku - pozn. aut.) a nás v alianci dosud nezískal," připomíná bezpečnostní expert Radek Khol.

Rovněž on chápe podíl Čechů na zklidnění situace v Kosovu jako přesvědčivý důkaz, že Praha se až po šestiletém členství v alianci stává rovnoprávným partnerem zakládajícím členům NATO. Některým z nich Brusel nikdy ani nenabídl, to co nyní Čechům. "Získali jsme důvěru a bez ní pozvánku do ,aliančního klubu prominentů' neobdržíte," tvrdí Šedivý.

Česko má v Kosovu 400 vojáků. I kvůli napjaté situaci v této zemi je posílí další stovka. Kromě mezinárodní brigády, které budou velet Češi, v zemi působí americký, francouzský a německo-italský kontingent.

Tvrdě jsem trénovala. Zvládnu to, říká důstojnice

kosovskými klanovými náčelníky, ale i s vlivnými osobnostmi NATO bude na Balkáně jednat Češka Michaela Garčarová. Odpovídá tomu i její funkce ve velení mnohonárodnostní brigády - důstojník protokolu.

S bruselskými diplomaty potíže zřejmě mít nebudete, ale klanoví vůdci vás budou jako "ženu, která jim není rovna", ignorovat. Počítáte s tím?

S těžkostmi počítám. Doufám, že mi při nich ostřílenější kolegové pomohou. Na kosovskou misi jsem tvrdě trénovala, ale na situace, kdy k někomu mluvíte a on se dívá skrze vás jen proto, že jste opačného pohlaví..., tak na to se snad ani nelze připravit. Ale zvládnu to. Poradila jsem si už v horších situacích, v nichž lidé museli zapomenout na předsudky a museli mne začít respektovat. A nešlo jen o předsudky mužů, nýbrž i žen.

Máte dvě děti. Co říkaly, když jste jim oznámila: mizím na půl roku v Kosovu, kde na mne mohou i střílet?

Je to pro mne dost těžké. Samozřejmě, že se o mne děti bojí. Přesto řekly: "Maminko, jeď, ale dej na sebe, prosím, pozor." Jsem jim moc vděčná, že mne podporují. A stejně tak babičce, která mi je pohlídá. Jsem voják a nemohu říct: Do Kosova nejedu, protože se bojím. Ať tam jede někdo jiný. Beru to navíc jako jedinečnou životní zkušenost.

Jak se budete v Kosovu oblékat?

Jen polní uniformu? Přesně tak. Ale asi si budu muset stáhnout vlasy. Počítám i s tím, že na každé jednání s Kosovany pojedu s ozbrojeným doprovodem.

JAN GAZDÍK

obsah | svět - svet