Enge je šampionem s otazníkem

Jako první Středoevropan v osmnáctileté historii série se Tomáš Enge stal mezinárodním mistrem formule 3000. Zcela vyhráno však nemá. Po srpnovém pozitivním dopingovém testu na cannabis o titulu rozhodne 1. října Mezinárodní automobilová federace.

Co do bojovnosti nejlepší výkon sezony proměnil Tomáš Enge ve třetí místo v sobotním posledním závodě formule 3000 a získal titul o tři body před Francouzem Bourdaisem, který pro poruchu nedojel. Jenže u Engeho jména mezi šampiony je zatím hvězdička. Připomíná, že definitivní verdikt padne za dva týdny v Paříži. Po vítězství v Maďarsku měl šestadvacetiletý Enge pozitivní dopingový test, a pokud mu Mezinárodní automobilová federace vezme 10 bodů za výhru, přijde o titul, jehož váhu nemá žádná trofej českého motorismu. "Titul jsem vybojoval na trati a ostatní už není v mých rukou," řekl Enge po stopadesátikilometrovém závodě, v kombinéze promočené potem a šampaňským.

Před rokem v Monze to byl váš první start ve formuli 1, nyní největší titul. Jak jste závod prožíval?

Fantasticky, bylo tam všechno. Obavy, aby se něco nestalo po startu, naštvání, když mě zpočátku brzdil soupeř přede mnou, radost, že jsem se v posledním kole dostal na třetí místo, a nakonec pocit obrovského štěstí. Čekal jsem ještě kolo - a pak vidím šachovnicový praporek. Zatmělo se mi před očima a rozbrečel jsem se. Nikdy jsem nic takového nezažil, ani to pořádně neumím popsat.

Váš debut ve formuli 1 se s tím srovnat nedá?

Před rokem se všechno seběhlo rychle, ani jsem nestačil být nervózní. Upřímně řečeno, formule 1 byla loni pro mě náhoda. Kdyby se Brazilec Burti nezranil ve Spa, tak jsem v Monze za Prost nejel. Titul ve formuli 3000 byl naopak něco, k čemu jsem směřoval několik let. Je to vlastně mé druhé celkové vítězství, před šesti lety jsem vyhrál německou formuli Ford.

Jak budete slavit?

Jsem hodně unavený. Své si vzala angína, kterou jsem léčil od začátku týdne. Možná raději půjdu spát.

Po projetí cílem jste dělal vítězné smyky, které jsou pod pokutou zakázány!

Já vím, s tím se počítá. Budu muset něco z kapsy vytáhnout.

Na startu jste byl třetí, brzy nato až šestý, v cíli zase třetí. Když čtyři kola před cílem odpadl váš největší soupeř Bourdais a krátce poté bylo jasné, že Pantano nevyhraje, už jste ani nemusel bojovat. Přesto jste jel naplno a předjížděl. Proč?

Čtvrté místo jsem nebral. Chtěl jsem skončit na stupních vítězů, ukázat, že umím bojovat. Škoda, že mi nedovolili vzít na stupně českou vlajku, že prý to odporuje scénáři ceremoniálu. A ten pohár, co jsem dostal, vypadá jako z nějakého bikrosového závodu a ne z formule 3000.

Jak jste prožíval hodiny před startem?

Spal jsem v pohodě. Cesta do Monzy je vždycky únavná, bydlel jsem šedesát kilometrů odsud, trvalo to tři čtvrtě hodiny, což ještě jde, v zácpě to bývá i hodina a půl. V paddocku jsem si dal oběd a pak si začal uvědomovat, že ve formuli 3000 asi jedu naposledy. Za čtyři roky tady znám každého mechanika. Vzpomínal jsem a možná mi to pomohlo, že jsem ani nebyl nervózní.

Ani na startu?

Je fakt, že takový tlak jsem nikdy necítil. Špatně jsem odstartoval, ale soupeři přede mnou také. Měl jsem sevřený zadek z toho, aby mě nepostihla havárie v první zatáčce. Spíš jsem vyčkával, a když jsem viděl v zrcátkách, jaká mela se za mnou strhla, v zatáčce jsem to místo doprava vzal raději rovně.

Oba vaši soupeři o titul, Bourdais a Pantano, skončili v Monze až za vámi. Je tím vaše celkové vítězství ještě sladší?

Těšilo mě, když za mnou chodili lidé s tím, že mi fandí, že chtějí, abych vyhrál já, ne Bourdais.

Proč? Nemají ho rádi?

No, je to Francouz a chová se trochu jinak než ostatní jezdci.

Nechcete se vyjadřovat k dopingovému testu, ale co když 1. října disciplinárně o titul přijdete?

Mám dobrý pocit z toho, co jsem v letošních závodech odvedl. Myslím, že na trati jsem si titul vybojoval a všechno, co teď přijde, už není v mých rukou. Doufám, že to dopadne dobře. Pojedu do Paříže vysvětlovat, ale rozhodovat budou jiní.

Ve formuli 3000 jste strávil čtyři celé sezony. Jak jste si udržoval trpělivost?

Trvalo mi nějaký čas, než jsem se prosadil, ale je to těžká cesta, když musíte kráčet jako první. A já šel z Čechů první všude. Ve formuli Ford, formuli 3 i formuli 3000. Dnes vím, že já i lidé kolem mě jsme udělali několik chyb, ale to je normální, ti první to mají vždycky nejhorší. Škoda, že to trvalo déle, než mělo. Na druhou stranu, čím jsem starší, tím jsem zkušenější a možná i rychlejší, ne?

Nepomyslel jste si někdy, že na titul v F3000 nedosáhnete?

Nejtěžší situace byla letos po prvním závodě v Brazílii, kde jsem mohl vyhrát, ale zastavil mě defekt. Pár kol před cílem jsem přišel o deset bodů, což je hrozně moc (za 12 závodů nakonec Enge získal 58 bodů, pozn. red.).

Počátkem roku jste musel být zklamán, že nevyšel návrat do formule 1.

Když se s týmem Prost nic nedělo do poloviny ledna, tušil jsem, že formule 1 to letos nebude. A pak jsem také věděl, že musím formuli 3000 vyhrát, abych měl nějakou šanci k návratu. Jak velká bude šance po tom, co se stalo, nevím. Kdyby ale nevyšlo závodění, dá se u formule 1 také testovat. Když se návrat podaří, budu šťastný, když ne, budu na to připraven.

Spekulovalo se, že se máte stát přinejmenším testovacím jezdcem formule 1 u týmu BAR a že to bude oznámeno právě v Monze.

Nevím nic. Od poloviny sezony jsem záměrně nechtěl nic slyšet o manažerových jednáních kolem mé osoby. Musím teprve zjistit, co se děje, popovídat si s tátou, jak to vidí on. Je také třeba přemýšlet, co bude za deset let a ne jenom za rok.

Ještě vás čekají tři závody série American LeMans, ne?

V úterý odlétám do Kalifornie, do Laguna Seca. To bude ve srovnání s formulí 3000 závodění pro radost. Hlavní práci mám už za sebou.

Jak šla Engeho sezona

Interlagos (Brazílie) nedojel, porucha

Imola (San Marino) 6. místo, 1 bod

Barcelona (Španělsko) 2. místo, 6 bodů

A1 Ring (Rakousko) 1. místo, 10 bodů

Monte Carlo (Monako) 3. místo, 4 body

Nürburgring (Německo) 13. místo, kolize

Silverstone (Británie) 1. místo, 10 bodů

Magny-Cours (Francie) 1. místo, 10 bodů

Hockenheim (Německo) nedojel, kolize

Hungaroring (Maďarsko) 1. místo, 10 bodů*

Spa (Belgie) 4. místo, 3 body

Monza (Itálie) 3. místo, 4 body *

*Po závodě měl Enge pozitivní dopingový test na cannabis.

Galerie vítězů F3000

2001 Wilson (Británie)

2000 Junqueira (Brazílie)

1999 Heidfeld (Německo)

1998 Montoya (Kolumbie)

1997 Zonta (Brazílie)

1996 Müller (Německo)

1995 Sospiri (Itálie)

1994 Boullion (Francie)

1993 Panis (Francie)

1992 Badoer (Itálie)

1991 Ch. Fittipaldi (Brazílie)

1990 Comas (Francie)

1989 Alesi (Francie)

1988 Moreno (Brazílie)

1987 Modena (Itálie)

1986 Capelli (Itálie)

1985 Danner (Německo)

Seriál začal v roce 1985, dřív se jezdila formule 2.

ČENĚK LORENC

obsah | svět - svet