Bruselské úřady daly práci jen 130 Čechům

Pouze na 130 Čechů nyní zaměstnávají instituce Evropské unie, v nichž celkem pracuje na 39 tisíc lidí. Na "evropskou" pracovní nabídku přitom netrpělivě čekají desítky českých uchazečů, kteří úspěšně prošli náročnými konkursy a ocitli se na seznamech personálních rezerv.

"Instituce samy kontaktují osobu, která je na rezervní listině," řekl Právu Jaromír Levíček, mluvčí Delegace EK v České republice. Dodal nicméně, že zájemce o práci by měl také "sám za sebe lobbovat a hledat volné místo". Práce v evropských institucích je lákavá vysokou mzdou: vysokoškolák bez praxe totiž běžně dostane nástupní plat ve výši 4 tisíc eur (120 tisíc korun). Největší poptávka je nyní v Bruselu podle tamních informací po auditorech a překladatelích, kterých je stále velký nedostatek.

Češtinu je obrazně řečeno nejvíce slyšet právě na chodbách Evropské komise, která je se svými 24 tisíci úředníky nejmocnějším zaměstnavatelem. V nejvyšší kategorii, kde se vyžaduje vysokoškolské vzdělání, pracuje dnes podle ČTK v trvalém poměru 42 Čechů včetně překladatelů; sekretářek je 19. Dalších 25 jsou národní experti nebo lidé v dočasném pracovním poměru.

Hlad po informacích

Komise má podle Levíčka vnitřní systém zveřejňování volných míst, přístupný pouze zaměstnancům institucí. "Lidé, kteří jsou mimo instituce, takové informace nemají, a to jim pak znesnadňuje hledání," připustil Levíček.

Právě na nedostatek informací si řada úspěšných kandidátů stěžuje nejvíce. O tom, že složili přijímací konkurs, se totiž dozvěděli již v srpnu a jejich jména byla oficiálně zveřejněna v listopadu loňského roku. Od té doby ale většina z nich nedostala žádné pracovní nabídky ani informace o dalším vývoji. Rezervní seznamy jsou přitom platné jen do konce roku. Náborová kancelář EU (EPSO) má podle informací Práva vlastní systém přidělování lidí k jednotlivým institucím, avšak kdo, kdy, koho a na základě čeho přiděluje, to se neví.

Nedostatek informací tak nutí kandidáty, aby rozesílali nevyžádané emaily s marnou nadějí, že jim třeba někdo odpoví. Pokud se jim podaří domluvit se na přijímacím pohovoru individuálně, nikdo jim ovšem jízdenku a pobyt v Bruselu či Lucemburku neproplatí. A jezdit do Bruselu každý týden "na otočku" je pro ně finančně neúnosné.

Češi na lavičce uchazečů (počet těch, kteří prošli konkursem) · úředníci veřejné správy - 96

· právníci - 39

· ekonomové - 34

· auditoři - 10

"Na rozdíl od jiných zemí, které aktivně podporují zastoupení svých občanů v jednotlivých institucích, tato záležitost v Čechách nikoho příliš netíží," postěžoval si Právu jeden z uchazečů o práci.

Evropský parlament na konci února zaměstnával 30 Čechů a 18 Slováků. Celkem v něm pracuje 5531 úředníků. Do tohoto počtu se ale nepočítají asistenti poslanců a zaměstnanci politických klubů, jelikož nejsou s EP v přímém pracovním poměru. Čechů takto v EP působí zhruba 60. V sekretariátu Rady EU, který zaměstnává 3 280 lidí, pracuje 40 Čechů, převážně překladatelů.